„Závažné problémy, které se vyskytovaly ve všech etapách voleb, zdůraznily závažnost nedostatků, které musí být odstraněny, aby Ázerbájdžán mohl úplně splnit své závazky vůči OBSE ohledně uspořádání opravdu demokratických voleb,“ uvedla OBSE.

Volby podle zahraničních pozorovatelů poznamenalo omezování svobody slova, shromažďování a sdružování, jakož i obviňování kandidátů a zastrašování voličů.
Mezinárodní monitorovací organizace dosud žádné ázerbájdžánské volby neoznačily za spravedlivé.

Jednapadesátiletý Alijev, který zemi vládne už deset let, podle předběžných výsledků prezidentské volby i potřetí vyhrál s bezmála 85 procenty hlasů. Vzápětí volby nazval „vítězstvím demokracie“.

Opakované hlasování a zfalšované lístky

Opozice naopak označila volby za „nejšpinavější v historii země“. Podle jejího vedení se falšovalo všude hned od rána. Hlavní opoziční kandidát Camil Hasanli, který podle úřadů dostal jen okolo pěti procent hlasů, se chystá volby napadnout. „Půjdu k soudu. Shromáždili jsme mnoho příkladů porušení volebních pravidel. Docházelo ke vhazování zfalšovaných hlasovacích lístků, k případům opakovaného hlasování i k policejnímu vměšování do voleb.“

Ústřední volební komise ale ústy svého předsedy tvrdí, že až dosud neobdržela jedinou oficiální stížnost.

Ilham Alijev v roce 2003 převzal moc z rukou svého otce, bývalého šéfa sovětské tajné policie KGB v republice a člena sovětského vedení Gejdara Alijeva. Rodinný klan tak řídí zemi téměř bez přerušení prakticky už od roku 1969.