Článek
„Když něco chcete celý svůj život a jste odhodláni za to bojovat, splní se vám to,“ řekl v úterý Právu Torák, který se zúčastnil jednodenní konference o bezpečnosti v Horní Bříze na Plzeňsku.
Dříve žil v Liberci, dokonce už ho vzali i na vysokou školu. V roce 1999 se ale stal terčem útoku neonacistů a jeho život se úplně změnil. S rodinou emigroval do Británie, kde se během sedmi let propracoval z obsluhy McDonaldu na pozici strážníka, a v roce 2006 se z něho stal policista.
Nebylo to jednoduché
„Stát se policistou v Anglii nebylo jednoduché, velkou roli hrála i znalost jazyka, v níž se pořád zdokonaluju. Britská policie naštěstí klade důraz na to, aby měla členy z různých menšin. Já například mohu mnohem lépe komunikovat s Romy a získávat od nich informace pro policii nebo naopak od policie pro komunitu,“ líčí Torák, který se domluví pěti světovými jazyky.
Nyní je mladý Rom zařazen u výjezdové služby v Cambridgi, velkou část času ale věnuje romským komunitám v celé Anglii. Těm se snaží pořád pomáhat.
Problémem se podle něj v posledních letech stává pervitin, který do Británie pašují právě Češi a Slováci.
„Je to levná a jednoduše získatelná droga ,která bude i v budoucnosti atraktivní. Britská policie si to ale ještě neuvědomuje a zaměřuje se hlavně na heroin a marihuanu,“ vysvětluje.
Na odchod ze služby Torák nemyslí, práce ho baví a váží si jí. Kvůli ekonomické krizi byla řada policistů v Británii propuštěna. Větší důraz se proto dává na dobrovolníky, kteří pracují zcela zdarma.
„Dělají to z lásky ke královně. Na rozdíl od Česka tu lidé mají k policistům velký respekt. Je to jedno z mála zaměstnání, kde vás oslovují ,pane‘,“ uzavírá s úsměvem.