Článek
Proces bude trvat v metropoli Ankaře nejspíš několik měsíců.
Konec Erbakanovy vlády bývá nazýván "postmoderním armádním převratem", protože ke svržení premiéra nebylo třeba vojáků ani tanků. Armádní činitelé tehdy podle obžaloby lživě tvrdili, že Erbakan chce zvýšit vliv islámu v Turecku, kde žijí převážně muslimové, ale který je sekulárním státem.
Generál Karadayi vždy odmítal, že by hrál nějakou roli v armádních zásazích do politiky. Jeho tehdejší zástupce, generál Cevik Bir, ale naopak tvrdí, že se vždy řídil jen Karadayiovými rozkazy. I Bir je mezi obžalovanými.
Vojáky nesoudí poprvé
Turečtí vyšetřovatelé řešili v minulosti již několik armádních převratů či pokusů o ně a podobnými případy se zabývají i v současnosti. Například letos na začátku srpna poslal soud na doživotí za mříže mimo jiné bývalého náčelníka generálního štábu armády Ilkera Basbugu za pokus o svržení proislámské vlády premiéra Recepa Tayyipa Erdogana. Verdikty si tehdy vyslechlo 275 obžalovaných včetně někdejších špiček armády, politiků, novinářů a právníků.
Některé kruhy v Turecku vnímají vyšetřování případů protivládních spiknutí jako důkaz demokratizace země, kde armáda dlouhá léta měla silný vliv jako samozvaný garant laického charakteru státu. Od roku 1960 svrhla tři vlády.
Opozice však obviňuje nynější kabinet, že využívá údajných protivládních snah k likvidaci politických oponentů, a zároveň se tak snaží, aby v mocenském souboji mezi zastánci sekulárního státu a islamisty měli navrch ti druzí.