Do plesa se evidentně dostalo něco, co tam dříve nebylo a co podpořilo růst řas a sinic, což obvykle bývají sloučeniny dusíku a fosforu.

Tyto látky obsahuje například močůvka a výkaly, které sem mohly proniknout z okolních staveb. Odborníci to však zpochybňují s tím, že v okolí se vybudovala nová kanalizace.

Vzorky vody zkoumá akademie věd

Vzorky vody nyní zkoumají v laboratořích Slovenské akademie věd. Pavol Kráľ se zabývá plesem už dvacet let, ale takový stav nepamatuje. Říká, že stárnutí jezer a změny jsou přirozeným vývojem, ale v tomto případě vše výrazně urychlil člověk.

„Nevíme, co se stalo. Pátráme po příčinách,“ citoval ho deník Sme.

Šéf Tatranského národního parku Pavol Majko upozornil, že odborníci už několik let avizují změny chemického složení vody v plese.

„Pamatuji si pleso z dětství – a dnes už určitě není křišťálové,“ dodal.

Štrbské pleso je zařazeno do nejvyššího, pátého stupně ochrany přírody. Majko připustil, že desetiletí soužití s člověkem pleso změnilo natolik, že ho mohou přeřadit do třetího stupně ochrany.

Pro život v plesu mohou mít změny nedozírné následky, protože se mění světelnost a kyslíkový režim. Štrbské pleso je pravděpodobně jediné na světě, kde žije sladkovodní severská ryba síh maréna v geneticky čisté formě.