Článek
Některé děti byly znásilňovány nebo jinak sexuálně zneužívány jak pečovateli, tak lidmi, kteří s ústavem neměli nic společného. Komise zdokumentovala případy fyzického a psychického týrání ve zprávě, která na 344 stranách shrnuje výsledky vyšetřování. Případ se rozběhl na základě stížností bývalých chovanců dětského domova, který byl v provozu v letech 1948-1977.
Vyšetřování bylo nařízeno koncem roku 2011, když dvě sestry uvedly, že ony a dalších 18 dívek byly pravidelně znásilňovány skupinami mužů. Dívky upřesnily, že zneužívání začalo, když jim bylo jedné šest a druhé osm let a skončilo až s uzavřením ústavu.
Na městských úřadech o tom věděli
Následně se ozvaly další zřejmé oběti, které vypovídaly o sexuálním, fyzickém a psychickém zneužívání, k němuž docházelo koncem čtyřicátých a začátkem padesátých let v dětském domově zřízeném v zámku Wilhelminenberg, z něhož je nyní hotel.
"Museli jsme být vděční, že jsme dostali něco k jídlu a nebyli zplynováni jako Židé, byli jsme bezcenní. Byly jsme jen malé děvky a děti alkoholiků," cituje zpráva jednu svědeckou výpověď.
Spis neobsahuje obvinění konkrétních osob, nicméně konstatuje, že pracovníci příslušných městských úřadů o rozsáhlém zneužívání věděli, ale nereagovali na ně. Nad problémem prý zavírali oči i tehdejší městští politici.