"V prvé řadě se jedná samozřejmě o poslance Evropského parlamentu, ale opominout nelze ani další instituce a grémia, včetně Evropského hospodářského a sociálního výboru a Výboru regionů," připomněla Strategie. Podle ní je potřeba hledat nové cesty k využití zkušeností získaných v unijních orgánech českými občany, včetně otázky jejich dalšího následného působení v rámci české veřejné správy po jejich návratu.

Analytik Jakub Janda z think-tanku Evropské hodnoty pokládá za pozitivní, že vláda každý týden rozesílá dvaadvaceti českým europoslancům své pozice. "Naopak s českými úředníky evropských institucí nemá (vláda) až na výjimky funkční kontakt. Kontrastem jsou státy jako Francie nebo menší Irsko, které naopak své úředníky tvrdě využívají k prosazování svých národních zájmů, a téměř nikdy nebrečí, že neví, o čem se v institucích jedná," dodal Janda.

V unii zhruba 850 Čechů

Podle údajů českého ministerstva zahraničí pracuje v institucích EU zhruba 850 Čechů. Kromě jmenovaných pozic má PrahaEU obsazeno jedno místo zástupce generálního ředitele, dva ředitele a přibližně 28 vedoucích oddělení. Další dvě ředitelská místa a místa vedoucích oddělení má v Radě EU a ve Výboru regionů. Česko má tedy "své lidi" jak mezi řadovými pracovníky, tak ve středním i vysokém managementu.

Podle vyjádření ministerstva zahraničí si Česko zaměstnanců pracujících v mezinárodních organizacích cení, snaží se s nimi udržovat vztahy a využívat jejich zkušeností například při přípravě na výběrová řízení zaměstnanců veřejné správy, ale i v dalších relevantních agendách.