Bilalov byl šéfem lázeňských středisek na Severním Kavkaze a čelil opakované kritice prezidenta Vladimira Putina kvůli zpoždění a prodražení výstavby skokanského komplexu pro olympijské hry v Soči. Z plánovaných 1,2 miliardy rublů (přes 744 miliónů korun) se náklady na areál vyšplhaly na osm miliard (zhruba pět miliard korun). Podle policie Bilalov podepisoval protiprávní smlouvy, nedostatečně chránil majetek společnosti a příliš utrácel za zahraniční cesty.

Na špatný zdravotní stav si Bilalov začal stěžovat loni na podzim. Nedávno ruským novinářům řekl, že jeho moskevská kancelář byla zamořena rtutí. Po příjezdu do Frankfurtu byly nejprve jeho zdravotní testy negativní, přítomnost jedovatých prvků odhalil až rozbor moči.

List Izvestija s odvoláním na mínění ruských vyšetřovatelů napsal, že Bilalovova diagnóza může signalizovat přípravu na žádost o politický azyl. Stíhání Bilalova bylo zahájeno z Putinova podnětu, a pokud se ukáže, že podnikatelův život byl v Rusku v nebezpečí, může to žádost o politický azyl podpořit. "Bilalov má všechny šance zůstat na Západě," konstatoval advokát Vladimir Žerebjonkov. "V jeho situaci by se do Ruska vracel jen šílenec."

V Bilalovově moči bylo podle Interfaxu zjištěno trojnásobné množství arzénu, než je obvyklé, a čtyřnásobné množství molybdenu. Němečtí lékaři nyní musejí o výsledcích rozboru moči informovat policii a vzorky odevzdat ústavu soudního lékařství v Brémách.