Článek
"Celá rodina má strach, že Christoph bude zvolen papežem. Pak by to pro mě haslo. To už bych Christopha vůbec neviděla, protože nemám sílu jezdit do Říma," prohlásila dvaadevadesátiletá Eleonore Schönbornová, rodačka z Brna, která žije v západorakouské vesnici Schruns. Tam po odsunu sudetských Němců vyrůstal i Christoph Schönborn narozený na sklonku války v roce 1945.
Matka je přesvědčena, že by na syna papežský úřad kladl příliš velké nároky. "Takové břímě nikomu nepřeju, a už vůbec ne svému synovi," řekla. "Bylo by to pro něj příliš náročné. Svou diecézi má pevně v rukou, ale vést světovou církev, to je něco jiného, než řídit diecézi," domnívá se matka vídeňského arcibiskupa a tvrdí: "Stačí mu intriky ve Vídni."
Vysídlení odsoudil, ale chápe ho
Schönborn pochází z rýnského šlechtického rodu, který se v 18. století rozdělil na větev bavorskou, rakouskou a českou. Devatenáct jeho předků bylo kněžími, mezi nimi i František Schönborn, pražský arcibiskup z let 1885-1899.
Schönborn se narodil v lednu 1945 na zámku Skalka v tehdejším německém protektorátu Čechy a Morava. Ještě téhož roku však byla jeho rodina vysídlena a usadila se v Rakousku.
Kardinál Schönborn na jaře 2005 prohlásil poválečné vysídlení sudetských Němců za bezpráví, současně však uvedl, že bylo v zájmu míru v Evropě.
