"Nikdo v Evropě neuroní nad Klausovým rozloučením ani slzu. Je dobré, že konečně opouští politickou scénu. Jeho trvalé obstrukce v evropských záležitostech znevýhodňovaly Českou republiku a téměř izolovaly zemi od jejích evropských partnerů. Jeho odmítání podepsat lisabonskou smlouvu vstoupí do historie jako trapné divadlo. Amnestie zločinců ukazuje způsob myšlení pana Klause," uvedl Leinen.

Podle prohlášení tohoto levicového člena Evropského parlamentu zvoleného na kandidátce německé sociální demokracie je příchod Miloše Zemana na Hrad přinejmenším otevřením nové kapitoly lepšího porozumění a lepší spolupráce mezi Českou republikou a Evropskou unií.

Klaus chtěl dodatek k lisabonské smlouvě

Leinen v roce 2009 označil tehdejší Klausův požadavek na dodatek k lisabonské smlouvě za jen další nepodložený krok Pražského hradu zaměřený na svévolné narušení procesu ratifikace smlouvy.

Klaus chtěl dodatek, který by vylučoval aplikaci unijní Charty základních lidských práv při posuzování požadavků sudetských Němců vysídlených z Československa po druhé světové válce. Leinen zdůrazňoval, že charta lidských práv EU se poválečných takzvaných Benešových dekretů netýká.

Leinen také v dubnu 2005 spolu s tehdejším místopředsedou Evropského parlamentu Alejem Vidalem-Quadrasem kritizoval postoj hlavy českého státu k euroústavě, neschválené předchůdkyni nynější lisabonské smlouvy. Klaus tehdy prohlásil, že evropská ústava je krokem k vytvoření jakéhosi evropského superstátu. Polemika přerostla v ostrou výměnu názorů mezi Klausem a některými představiteli EP.