„V mnoha oblastech jsou ekosystémy oslabovány znečišťováním, klimatickými změnami a fragmentací. Zavlečené druhy jsou pro přírodu dalším tlakem, jehož důsledky jde jen velice těžko napravit,“ řekla v Kodani šéfka EEA Jacqueline McGladová.

Řada importovaných živočichů či rostlin představuje pozitivní efekt zejména v potravinářství – třeba brambory nebo kukuřice. Negativní důsledky jsou ale rovněž závratné. Celkové hospodářské škody způsobované asi 15 procenty druhů uvedených ve zprávě EEA dosahují 12 miliard eur ročně (304 mld. Kč). Z 395 živočišných druhů v Evropě zařazených do kategorie akutně ohrožených je 110 ohroženo šířením nepůvodních druhů.

Zdravotní riziko hrozí od asijského tygřího komára (Aedes aegypti). Tento přenašeč žluté zimnice, virové horečky chikungunya a dengue se objevil v Nizozemsku v důsledku obchodu s ojetými pneumatikami.

V Česku je z minulosti známá invaze bolševníku velkolepého, poslední dobou se hrozbou stává křídlatka japonská, jež rychlým růstem (30 cm denně) potlačuje pomaleji rostoucí domácí rostliny.

Křídlatka japonská (Reynoutria japonica)

Křídlatka japonská (Reynoutria japonica)

FOTO: Profimedia.cz

Cizí druhy se nyní šíří zejména globalizovaným obchodem a turistikou, dříve to bylo kromě vědomého nasazování proti škůdcům či na okrasu věcí náhody. Už roku 77 popsal antický dějepisec Plinius Starší vyslání římských legionářů na Baleárské ostrovy, aby tam zastavili invazi králíků z pevniny. Světově nejznámější je případ králíků v Austrálii.

Mezi zavlečené druhy škodící lidem či evropské přírodě patří mimo jiné jedovaté mořské řasy, akát, alergenní ambrosie, netýkavka indická, norek severoamerický, nutrie, některé druhy papoušků, asijský sršeň a španělský slimák.