Na opačném konci žebříčku skončily ruská demokracie, na kterou je hrdá necelá třetina dotázaných, a sociální spravedlnost a rovnoprávnost (31 procent). Systém sociální ochrany obyvatelstva jako pýcha necelé čtvrtiny dotázaných zaujal úplně poslední příčku z nabídky odpovědí.

Prostor mezi oběma póly zaujaly výdobytky ruské vědy a techniky, armáda, politický vliv ve světě a ruská ekonomika.

"Jsme pyšní na (básníka) Puškina a (spisovatele) Tolstého, vyslali jsme prvního člověka do kosmu, ale to je věc minulosti. Pomáhá zachovat si hrdost na svou zemi na pozadí skutečnosti, že se nemáme čím pyšnit v ekonomice či v politice. V současnosti se více než polovina občanů stydí za to, co se v Rusku děje," uvedl Alexej Graždankin z Levady v listu Kommersant.

Nicméně i dílčí růst hrdosti na sociální spravedlnost, ekonomiku, vliv ve světě a dokonce i na stav ruské demokracie v porovnání s mnohem nižšími čísly před devíti lety podle tajemníka opozičních komunistů Sergeje Obuchova svědčí o zvětšení voličské základny režimu, která zajišťuje převahu vládnoucí strany Jednotné Rusko ve volbách.

Podle analytičky Marii Lipmanové z moskevského centra Carnegie však odpovědi z průzkumu pramení spíše z pocitů než z pečlivé úvahy. Odrážejí nejen rostoucí blahobyt v uplynulé dekádě, ale i státní propagandu, že "Rusko se zvedá z kolen".

Sociolog Graždankin sice připouští, že se objevily jisté důvody k větší hrdosti na současné Rusko, avšak je to prý i dáno tím, že třeba problém chudoby se ve vnímaní společnosti dostal do pozadí. Prý je to stejné jako ve výroku populárního komika: "Koupili jste si barevný televizor. Znamená to, že se žije lépe? Ne, jen je lépe vidět."