Článek
Sanader je nejvyšším chorvatským politikem, který od získání nezávislosti země v roce 1991 čelí před soudy obviněním z korupce a zneužití pravomocí.
Případ se týká přijetí úplatku od rakouské banky Hypo Alpe Adria Group (HGAA) a od maďarské ropné a plynárenské společnosti MOL. Obě řízení byla spojena do jednoho procesu. Za kauzu HGAA vynesl soud trest 7,5letého vězení, za MOL pak 3,5 roku káznice. Původně mu hrozilo až 15 let vězení. Do 15 dnů Sanader musí rovněž zaplatit státu 3,5 miliónu eur (téměř 90 milionů korun).
"Není žádných pochyb, že jste spáchal tyto zločiny, zneužil jste své pravomoci jako premiér a dříve jako náměstek ministra zahraničí," uvedl soudce Ivan Turudić ve zdůvodnění rozsudku.
Sanadera, který byl v čele vlády v letech 2003 - 2009, vyšetřoval parlamentní výbor kvůli kontroverznímu prodeji kontrolního podílu státní rafinerie INA koncernu MOL. Ten odkoupil od chorvatské vlády v roce 2003 čtvrtinový podíl INA a o čtyři roky později zvýšil svůj podíl na 47 procent. Od koncernu MOL prý Sanader jako premiér v roce 2008 dostal deset miliónů eur.
Podle obžaloby také Sanader v polovině 90. let ještě jako náměstek ministra zahraničí jednal o úvěru od rakouské banky pro chorvatskou diplomacii k vedení jejích zahraničních zastupitelských úřadů v době, kdy bylo Chorvatsko ve válečném stavu. Od HGAA přijal 3,6 miliónu kun (asi 12 miliónů korun) jako nezákonnou provizi. Sanader to před soudem odmítl a rázně se ohradil proti tomu, že by zneužil někdejší válečné situace v Chorvatsku.
Chorvatská prokuratura Sanadera také viní, že vytvářel podvodné fondy k financování své politické strany HDZ, když byl chorvatským ministerským předsedou.
HDZ Sanadera vyloučila krátce poté, co v roce 2009 rezignoval na úřad ministerského předsedy. Když byl Sanader v prosinci 2010 zbaven imunity a Chorvatsko na něj vydalo mezinárodní zatykač, ujel do Vídně, kde byl ale hned následující den zadržen. Rakousko ho vydalo loni v červenci.