Cvičení se účastnilo na 2000 příslušníků švýcarské armády. Zapojila se do něj pěchota, letectvo i speciální jednotky. Cvičení probíhalo v osmi městech.

Švýcarské ministerstvo obrany webu CNBC potvrdilo, že nacvičovalo zásah proti nepokojům podle plánu z roku 2010. „Nemůžeme vyloučit, že dopady finanční krize mohou ve Švýcarsku vést k protestům a demonstracím. Armáda musí být připravena reagovat, když by policie v takových případech potřebovala pomoc,“ řekl webu v pondělí mluvčí ministerstva.

Švýcarský ministr obrany Üli Maurer ve švýcarském časopisu Schweizer Soldat varoval: „Nemohu vyloučit, že v dalších letech můžeme potřebovat armádu.“

Dodal, že se situace může zhoršit, protože mnohé evropské země kvůli škrtům nebudou schopny udržovat dost početnou a silnou armádu, takže nebudou s to čelit „vydírání“. Dodal, že neví, jak dlouho se může dařit zklidnit krizi jen za pomoci peněz.

Hlídky mají být silnější

Náčelník generálního štábu André Blattmann chce v prosinci předložit návrh na posílení hlídek vojenské policie před letišti, továrnami a mezinárodními organizacemi o dalších 1600 vojáků, což představuje čtyři prapory.

S tímto přístupem ale nesouhlasí švýcarští zelení, podle nichž ministerstvo obrany využívá nestabilitu v Evropě jako záminku k posílení armády. Nepokoje jako v Řecku nebo ve Španělsku přitom podle právníka zelených Josefa Langa alpské zemi nehrozí.

Švýcarsko, kde stále platí branná povinnost a každý mladík ve věku devatenácti let se podrobuje pětiměsíčnímu vojenskému výcviku, má vzhledem k počtu obyvatel nejsilnější armádu v Evropě. Počet vojáků činí 200 000. V příštím roce se v zemi má konat referendum, zda Švýcarsko tak početnou armádu potřebuje.