Dobrodruh se vrhl do prázdna, volným pádem překonal rychlost zvuku

Volný pád Baumgartnera z výšky 39 000 metrů trval 4 minuty 19 sekund a Rakušan při něm dosáhl rychlosti přes 1127,6 kilometrů za hodinu. Podle předběžných informací však jeho rychlost byla přes 1170 km/h, správnost údajů tak budou muset potvrdit dodatečná měření. Podle agentury AP měl Baumgartner rychlost více než 1342 kilometrů v hodině.

Baumgartner se stal nejen prvním člověkem, který bez pomoci technického zařízení, které by urychlilo jeho let, překročil rychlost zvuku. Současně se stal člověkem, který skočil z nejvyšší výšky nad zemí, a překonal i nejvyšší výšku, které dosáhl člověk v balónu.

Čtvrtý rekord se mu však překonat nepodařilo. Protože otevřel svůj padák dříve, než se počítalo, rekord v délce volného pádu nepokořil.

Ten tak stále drží Joseph Kittinger, který v roce 1960 skočil z výšky 31 tisíc metrů a letěl volným pádem 4 minuty a 36 sekund, přičemž dosáhl rychlosti 988 kilometrů za hodinu. Kittinger ale svůj pád brzdil malým stabilizačním padákem.

V balónu dosud nejvýše vystoupali v roce 1961 Victor Prather a Malcolm Ross.

Baumgartnerův pokus byl odložen kvůli počasí. Původně se měl uskutečnit už v úterý ráno místního času, ale foukal příliš silný vítr.

Baumgartner do speciální kapsule na místě koše vstoupil v 17:30 místního času. Pak se začal balón z ultratenké látky plnit héliem. Výstup trval asi tři hodiny.

Pokus provázala řada rizik. Nikdo totiž nevěděl, jak tělo vydrží sonický třesk. Skafandr, který má na sobě, přitom mohl být snadno poškozen například při výstupu z kapsule. To by mělo fatální následky. V extrémní výšce panuje také silný mráz 70 stupňů pod nulou a vzduch je velmi řídký, takže se v něm nedostává kyslíku. Při sestupu navíc mohl trpět dekompresní nemocí.

Na základě úspěšného pokusu by NASA chtěla vyvinout skafandr pro záchranu astronautů při poruše kosmické lodi, kterou by mohli opustit ve výši kolem 37 km.