„Evropa potřebuje silné instituce, aby mohla být opravdu silným hráčem a globálním lídrem,“ uvedli po zasedání společně ministři zahraničí Německa  a Polska Guido Westerwelle and Radek Sikorski.

Šéfové diplomacií Německa, Polska, Francie, Rakouska, Belgie, Nizozemska, Itálie, Španělska, Dánska, Lucemburska a Portugalska vyzvali k „zásadnímu přehodnocení“ struktury zahraniční služby EU vedené Britkou Catherine Ashtonovou. Ta by podle jejich představ měla převzít dohled nad agendou eurokomisařů pro rozšiřování a sousedskou politiku a rozvoj. První ze zmíněných úřadů v současnosti vede český diplomat Štefan Fülle.

Představy zmíněných ministrů zahraničí o semknutější unii jdou ještě dál. Navrhují také společnou obrannou politiku a vytvoření „evropské armády“. Stejně tak by vnější hranice EU měla střežit společná hraniční policie.

Unii by pak měl vést prezident, jehož by volili přímo evropští občané. Prezident by zastával nejen funkce dnešního předseda Evropské rady, který dostal mediální přílepek prezident, ale i předsedy Evropské komise, jímž je dnes Portugalec José Manuel Barroso.

Konec s jednomyslným souhlasem

O obraně a směřování zahraniční politiky by se podle autorů zprávy v budoucnu už nemělo rozhodovat jednomyslně, nýbrž by postačila většina, aby „se zabránilo tomu, kdy jediný členský stát může obstruovat iniciativy“. Nově by také směrnice či „zákony“ mohl navrhovat i Evropský parlament, který je dnes může jen měnit či blokovat.

Ani ke změně základních smluv by podle návrhu neměl být potřebný souhlas všech, ale vstupovaly by v platnost na základě souhlasu tzv. superkvalifikované většiny, čili souhlasu 72procentní většiny států s celkem nejméně 65procenty obyvatel EU. Na země, které by však smluvní změny neratifikovaly, by se tyto změny nevztahovaly.

Ministři rovněž podpořili již existující návrhy většího dozoru Evropské komise a Evropské centrální banky nad národními ekonomikami.

V komuniké se několikrát opakuje, že „ne všichni ministři souhlasí se všemi návrhy“.