Je jasné, že pod vedením ostrovanů se odehrají jednání o příštím rozpočtu Unie na léta 2014–2020, která je třeba dokončit ještě letos. Jinak ale nikdo moc netuší, co chtějí Kypřané, jejichž mezinárodně uznaná vláda kontroluje pouze jižní část ostrova, v čele Unie vůbec dělat.

Ostatně kdo ví, zda na tom vůbec záleží. Ostrov, jehož politickou pozici už léta oslabuje neschopnost místních Řeků dohodnout se s kyperskými Turky na opětovném sjednocení, musel před týdnem požádat Unii o finanční pomoc – jako už pátý člen eurozóny. Spíše než o smělých iniciativách z Nikósie se tak bude v příštích měsících asi více mluvit o finančních tazích tamní vlády.

Ostrov u břehů Levanty
* Kypr leží jižně od Turecka, má rozlohu 9251 km2.
* Od roku 1974 je rozdělen mezi uznávaný řecký a neuznaný turecký stát.
* Součástí EU je reálně jen řecká část ostrova.
* V této části Kypru žije 840 tisíc obyvatel, v turecké 250 tisíc.
* Hrubý domácí produkt řecké části ostrova je 17,3 miliardy eur (2011).
* Část ostrova dodnes zabírá britská vojenská základna

Kypr sice požádal o pomoc Unii, je ale ekonomicky úzce spjat s Ruskem. A nejen ekonomicky – v čele země nyní stojí vůdce tamních komunistů Dimitris Christofias, který v Moskvě vystudoval.

Tahanice s Ankarou

Spekulovalo se proto, že Kypr by mohl dostat pomoc i z této strany (není prý třeba moc, nejvýše deset miliard eur). Ani nyní nelze vyloučit, že žádost adresovaná Bruselu má jen zlepšit pozice pro jednání s Moskvou.

V Unii zatím nástup nového předsednictví nejviditelněji signalizovala demonstrace stovek kyperských Turků, kteří si minulou středu v Bruselu stěžovali, že Unie ignoruje jejich práva.

Turci, tentokrát ti turečtí, se zase jako jediní postarali o to, že o kyperském předsednictví v EU se v minulých měsících vůbec mluvilo.

Ankara totiž dlouho hrozila Unii, že se s ní vůbec nebude bavit, jakmile Kypr převezme kormidlo. Teď se trochu umírnila a bojkotuje „jen“ samotný Kypr. „Nechtějí s námi ani mluvit,“ postěžovala si kyperská ministryně zahraničí Erato Kozaku-Markullisová. Unie si může jen blahopřát, že má už svého šéfa diplomacie. Turecká blokáda Kypřanů tak bude mít přímý dopad jen na jediné: na jednání mezi Ankarou a Bruselem o vstupu do EU, které nadále probíhá pod vedením předsednické země.