Hlavní obsah

Evropská komise chce převzít dozor nad národními rozpočty

– Brusel • Aktualizováno
Novinky, rei

Evropská komise chce na nadcházejícím summitu EU v Bruselu předložit návrh budoucí fiskální unie. Podle něj by měla mít právo členským zemím eurozóny s příliš velkým deficitem mluvit do rozpočtů. O návrhu informoval v úterý server Financial Times (FT), který poznamenává, že by se z komise stalo evropské ministerstvo financí.

Foto: Profimedia.cz

Článek

Plán předpokládá, že by Evropská komise zemím se schodkem rozpočtu vyšším než dohodnutá maximální tři procenta HDP, „předkládala podrobnou úpravu“ rozpočtu. Takovou navrhovanou změnu národního rozpočtu by musely odsouhlasit všechny členské země Evropské unie.

Financial Times poznamenávají, že i když úprava příslušného národního rozpočtu je komisí nazývána „návrhem“ na změnu, má EU silné nástroje k potrestání zemí, které se nepřizpůsobí. Patří mezi ně například vysoké pokuty.

Pravidlo o maximálně tříprocentním rozpočtu deficitu platí od počátku pro všechny členy eurozóny. Národní vlády ho ale v minulosti opakovaně porušovaly.

FT upozornily, že se stále jedná o návrh na změnu mechanismů. Jeho spoluautory jsou předseda Evropské rady Herman Van Rompuy, šéf Evropské komise José Manuel Barroso, prezident Evropské centrální banky Mario Draghi a šéf skupiny ministrů financí zemí eurozóny Jean-Claude Juncker.

Navrhují také, aby si vlády eurozóny každoročně kolektivně schvalovaly výši svých plánovaných dluhů a rozpočtových schodků.

Unie rozpočtová, bankovní,  politická

Evropští představitelé se v Bruselu sejdou ve čtvrtek a v pátek. Užší integraci prosazuje zejména Německo.

Kromě existující měnové a navrhované rozpočtové unie ale německá kancléřka Angela Merkelová nedávno veřejně podpořila i myšlenku užší politické unie, přičemž připustila, že na otálející nebude brán zřetel, čímž by byl dokonán vznik dvourychlostní Evropy. [celá zpráva]

Návrhům některých evropských partnerů na utvoření bankovní unie tváří v tvář bankovní a dluhové krize se však Německo zatím vzpírá. V akutní krizi je nyní kromě řeckého také španělský a kyperský bankovní sektor, ani v jednom případě se neobejdou bez finanční injekce z EU.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám