Článek
Podle odborníků se tak otevírá cesta pro využívání lidských embryonálních kmenových buněk k léčbě pacientů doposud odkázaných na srdeční bypass nebo dialýzu, kteří se potýkají s nedostatkem funkčních cév.
Nespornou výhodou nového postupu je to, že už pacienti nebudou vystaveni riziku nechtěné imunitní reakce těla proti cizorodému transplantovanému orgánu a nutnosti celoživotně užívat léky na potlačení této reakce.
"Jsem velmi optimistická, že v blízké budoucnosti budeme moci takto transplantovat tepny i žíly ve velkém měřítku," řekla Suchitra Sumitranová-Holgerssonová, profesorka transplantační biologie na Univerzitě v Göteborgu, jejíž tým operaci provedl.
Cévu už museli nahrazovat
Jako základ byl použit devět centimetrů dlouhý kus žíly od mrtvého dárce, která byla zbavena všech živých buněk, takže zbyl jen bílkovinný základ. Na něm se pak uchytily kmenové buňky sejmuté z dívčiny kostní dřeně.
Operace byla provedena před rokem; od té doby se nicméně céva opět zúžila, takže musela být znovu nahrazena.
Podobné zákroky se již provádějí například při transplantaci průdušnice. Poprvé ji podstoupila před čtyřmi lety 30letá žena, která k vývinu náhradního orgánu také poskytla vlastní kmenové buňky.