Článek
Ze záznamů z černých skříněk dosud vyšlo najevo, že kapitán krátce před tím, než se letadlo zřítilo do Atlantiku a pohřbilo všech 228 lidí na palubě, nebyl na svém místě v kokpitu. Duboisovi trvalo déle než minutu, než se vrátil do kokpitu poté, co jeho kopiloti ztratili nad letounem v prudké bouři kontrolu a zoufale ho volali, aby se usadil za knipl.
Co kapitána zdrželo, bylo dosud obestřeno tajemstvím, ale už dva nezávislé zdroje potvrdily, že se kapitán podle všeho věnoval příjemným chvilkám s Gaignardovou.
Vyšetřovatelé: jeho osobní život nás nezajímal
Šéf úřadu pro vyšetřování leteckých neštěstí Jean-Paul Troadec řekl ABC News, že o Gaignardovou se experti původně vůbec nezajímali. “Nestrkali jsme nos do pilotova osobního života,” prohlásil Troadec.
Záznamy z černé skříňky odhalily, že Dubois si zrovna dával plánovanou pauzu, když Airbus A330 vletěl do tropické bouře, s níž si dva kopiloti David Robert (37) a Pierre-Cedric Bonin (32) nevěděli rady. Robert měl nalétáno jen 2900 hodin, Bonin 6500. Naléhavě žádali Duboise, aby se vrátil do kokpitu, kapitánovi návrat trval déle než minutu.
Po celou dobu, kdy stroj klesal, seděl za kniplem Bonin, Robert převzal řízení minutu před dopadem.
Letadlo bylo ve vzduchu dvě a půl hodiny, když se Dubois vzdálil z kokpitu na pravidelnou přestávku a Bonin převzal řízení. Po devíti minutách oznámil pasažérům, aby se připravili na “trochu turbulencí”, v tu chvíli už ale řešil vážné problémy. Airbus nejdříve vystoupal do výšky 38 tisíc stop, načež začal dramaticky klesat, přičemž Bonin k tomu cestujícím řekl pouze, aby se připoutali. Na palubě přitom byla i jeho žena Isabelle.
Fotografie trosek airbusu Air France na dně AtlantikuVideo: Reuters
Z předchozích analýz dvou černých skříněk vyplynulo, že letadlu selhaly rychlostní senzory, které zřejmě zamrzly. To by samo o sobě nebyl neřešitelný problém, jenže kopiloti si neuměli poradit s výpadky motorů.
“Zdá se, že piloti vůbec nechápali, co se děje, a nevěděli, že jim vynechávají motory,” řekl ABC Troadec. „Zapisovač dat zaznamenal krátce po výpadku údajů o rychlosti prudké stoupání letadla,“ potvrdil expert. Letadlo se tak mohlo dostat do mimořádně silného proudu vzduchu, což mohlo vést k pádu.
Letadlo dopadlo na hladinu oceánu v téměř dvousetkilometrové rychlosti a poté tři a půl minuty klesalo ke dnu břichem napřed.