Ikea byla uznána vinnou, protože mezera mezi jednotlivými schody pohyblivého chodníku byla větší než povolené čtyři milimetry. To bylo důvodem, že se do ní mohly dostat dva dětské prsty.

Žalobce Barry Berlin u soudu uvedl: „Chlapci byly skoro tři roky, když s rodinou šel do obchodu. Držel se otce za ruku, ale spadl a jeho prsty uvízly v pohyblivém chodníku. Bylo to v místě, kdy se chodník ohýbá z horizontální polohy do šikmo klesající, a tam eskalátor zachytil jeho prsty pod lištu. Ukazováček a prostředníček na levé ruce mu utnul. V místě ohybu byla mezera větší než čtyři milimetry. Proto mohlo dítě do škvíry strčit prsty.“

Berlin ještě dodal: „Pro tento typ chodníku je limit čtyři milimetry. Odpovědnost za překročení limitu je na straně provozovatele, tedy řetězce Ikea.“

Ikea se hájila, že chodník dva dny před neštěstím kontrolovali specialisté ze společnosti Lift Service. Žalobce ale uvedl, že Ikea neprovedla kontrolu práce od firmy zvenčí. Dodal navíc, že kraj byl velmi ostrý.

Ikea se za neštěstí omluvila, ale obhájce Simon Antrobus dodal, že v předchozím projednávání u civilního soudu o odškodné byla vina obchodu určena na 25 procent a 75 procent připadalo na Lift Service.