Bojkotovat takzvaný středoevropský summit se už dříve rozhodli prezidenti Česka, Německa, Rakouska, Itálie a Slovinska. Někteří z nich své rozhodnutí otevřeně zdůvodnili represemi proti vůdkyni ukrajinské opozice Juliji Tymošenkové, jiní podle agentury Unian zvolili "tradiční diplomatickou výmluvu s odkazem na náročný pracovní program".

Jaltský summit se uskuteční 11. a 12. května a podle původních představ pořadatelů se ho měli zúčastnit prezidenti či premiéři prakticky všech středoevropských a východoevropských států. Zdroje z ukrajinského ministerstva zahraničí novinářům sdělily, že Kyjev stále počítá s účastí nejvyšších představitelů nejméně deseti zemí - Litvy, Rumunska, Bulharska, Albánie, Makedonie, Černé Hory, Moldavska, Polska, Srbska a Slovenska.

Stanovisko ostatních evropských partnerů Ukrajina kritizuje a protestuje jak proti odvolávání účasti na jaltské konferenci, tak i proti hlasům volajícím po bojkotu evropského fotbalového šampionátu, který země pořádá spolu s Polskem. Mluvčí ukrajinské diplomacie nedávno kritický postoj evropských zemí označil za recidivu metod studené války.