Breivik v pondělí pokračoval v šokujících výrocích. Omluvil se lidem, které zabila nebo zranila jeho bomba: "Velmi se omlouvám obětem a pozůstalým po obětech, které nebyly členy žádné politické strany."  Na dotaz prokurátora, zda jeho omluva patří také dalším obětem, odpověděl nicméně obžalovaný záporně. Účastníky tábora mladých sociálních demokratů nepovažoval za nevinné, ale za lidi propagující multikulturalismus.

Pak dodal, že by útok na tábor provedl znovu, "i když ví, že 40 procent lidí na Utöyi bylo mladších 18 let". Doplnil, že v Norsku bylo mnoho dalších, "kteří by si zasloužili být popraveni, jako novináři a členové parlamentu".

Řekl, že atentáty z loňského léta byly "malým aktem barbarství, který měl zabránit většímu barbarskému činu". Současně dodal, že 22. června "ztratil absolutně všechno", celou svou rodinu i všechny své přátele. Proto podle svých slov rozumí i bolesti pozůstalých. "Jediný rozdíl byl, že to (útoky) byla moje vlastní volba," podotkl.

Na závěr dodal, že udělá vše, aby neskončil na psychiatrii.

Breivik také uvedl, že před útoky zvažoval ukrást na malém letišti Fornebu letadlo, aby přitáhl ještě větší pozornost médií.

V centru pozornosti stojí Breivik, ne oběti 

Breivik, který vypovídal od minulého úterý, veřejnost opakovaně šokoval, zejména chladnokrevným a podrobným líčením, jak 22. července nejprve v Oslu odpálil nálož a pak na ostrově Utöya poblíž metropole střílel na účastníky tábora mladých sociálních demokratů. [celá zpráva]

Matka Novozélanďanky Sharidyn Svebakkové-Bohnové, kterou Breivik loni taky zastřelil na ostrově, uvedla pro noviny Otago Daily Times: „Nic se nevyrovná bolesti, kterou musela moje dcera projít.“

Sama si však stěžovala, že oběti jsou odsunuty na vedlejší kolej: „Ten soud není o mé dceři a o dalších, kteří zahynuli 22. července, ale o muži který je zabil. A jediný způsob, jak změnit, o čem je soud, aby byl například i o mé dceři, je má přítomnost jako matky u soudu.“

Má ale obavy, že soud více otázek nastolí, než jich zodpoví.

Breivik propaguje sám sebe a své ideje

Komentátor John O´Sullivan se na webu National Review zamýšlí nad smyslem takto vedeného procesu, kde Breivik pět dnů vypovídá o svém pohledu na svět a o tom, jak likvidoval oběti. „Proč se vlastně koná proces a komu slouží, když se Breivik doznal, že zabil 77 lidí, a víme proč?“

Zmiňuje, že Breivik vystupuje sebejistě, jako by nečelil obvinění z vražd, ale jednalo se o nějaký zcela jasný civilní spor. Marně se však snaží přijít na to, proč dostává Breivik takový prostor k propagaci ultrapravicových názorů a xenofobie, kdy v prvních dnech mohl zdravit lidi předpaženou zaťatou pěstí. Kdo na tom má zájem. Zda ultrapravice, nebo lidé usilující o obnovu trestu smrti.

I zpravodaj AP Karl Ritter se zamýšlí nad tím, zda trpělivost Norů nezašla až moc daleko, uvažuje o tom, zda nejde o druh sebemrskačství. Zmiňuje, že Norové podobně jako jiní Skandinávci nedávají najevo příliš své emoce, ale vzorné chování 250 lidí v soudní síni podle něj zaskočilo i místní komentátory. Zmínil to i soudce z lidu Thomas Idreboe, který byl z procesu odvolán pro podjatost: „Když se podívám do jiných zemí, lidé křičí a pláčou.“ V Oslu ne. A když se rozplakala jedna z novinářek, ještě si Breivik stěžoval, že se mu v takové atmosféře špatně vypovídá.

„To je norský způsob,“ uvedl Trond Henry Blattmann, jehož 17letý syn byl dalším z chladnokrevně zastřelených teenagerů na ostrově Utöya. Pečlivý popis, jak je likvidoval, ale odsuzuje. „Všichni cítí naléhavost, ale pomáhá nám to? To jen dává teroristovi větší publicitu."

A nic na tom nemění ani právo, které dává možnost obžalovanému se vyjádřit a které zmínil už na začátku procesu Breivikův obhájce Geir Lippested. [celá zpráva]

Breivik času využil, aby půlhodiny četl ze svého manifestu odmítajícího multikulturalismus, a pak podrobně popisoval, jak masakroval účastníky tábora, u nichž ho překvapilo, že jim nebylo ještě 18.

Smrt za smrt

Tomas Idreboe, který byl z procesu odvolán, protože hned po masakru napsal na svou facebookovou stránku, že si pachatel nezaslouží nic než smrt, svůj názor nezměnil: „Protože udělal něco tak vážného a hrozného. Není jiná spravedlnost.“ [celá zpráva]

O´Sullivan ve svém komentáři zvažuje i možnost znovuzavedení trestu smrti, od něhož Norsko ustoupilo už na začátku 20. století, ale po druhé světové válce ho nakrátko obnovilo, aby byli potrestáni kolaboranti a lidé podílející se na holocaustu.

Obžalovanému hrozí 21 let vězení s možností opakovaného prodlužování trestu až na doživotí, pokud by byl nadále hrozbou pro společnost. Pokud soud dospěje k závěru, že byl nepříčetný, bude internován v psychiatrické léčebně.

Po Breivikově vystoupení má soud mimo jiné na programu výslechy expertů včetně psychiatrů a výpovědi přeživších a dalších očitých svědků.