Patrick Stuebing byl ve věku čtyř let dán k adopci a své příbuzné vypátral až v dospělém věku. Už jako dospělou tak poznal také svou sestru Susan Karolewskou, do níž se zamiloval a která jeho city opětovala. Obvyklý blok, který sourozencům za normálních okolností brání v jakémkoli milostném vzplanutí, v tomto případě chyběl, neboť spolu v dětství nevyrůstali. Již několik let bojují za legalizaci svého vztahu, německé úřady pro ně však nemají pochopení a Stuebinga poslaly do vězení, kde si již odseděl dohromady téměř tři roky.

Nyní soud ve Štrasburku zamítl stížnost partnerů, podle které je zákaz incestního vztahu porušením základních lidských práv a svobod, konkrétně svobody vybrat si sexuálního partnera podle své vůle.

Pro nesmlouvavý postoj úřadů hovoří především skutečnost, že dvě ze čtyř dětí incestního páru jsou podle médií postižené. Právě zvýšená pravděpodobnost genetických poruch u dětí, jejichž rodiče jsou sourozenci, je důvodem, proč je incest v drtivé většině zemí postaven mimo zákon.

Právník Stuebinga a Karolewské ovšem argumentoval, proč v tom případě není zakázán také sex postižených osob nebo sex se staršími ženami, u nichž je podle něj riziko zplození dítěte s genetickou poruchou ještě vyšší. Stuebing také namítal, že bylo porušeno právo na jeho soukromí a rodinný život.

Evropský soud pro lidská práva však německý protiincestní zákon uznal jako normu, která neporušuje základní právo člověka na ochranu své rodiny. Soudci také poznamenali, že německé soudy neposlaly do vězení Stuebingovu sestru, neboť prý trpí poruchou osobnosti a za své činy je jen částečně zodpovědná.