"Dělal pro mě minimálně jednou řidiče," přiznal Schwerdt. Bylo to na konci 90. let, tedy v době, kdy byl Mundlos spatřen na neonacistické demonstraci v Erfurtu. Společnost mu tehdy dělala Beate Zschäpeová, která s ním a Uwem Böhnhardtem záhy založila skupinu Národněsocialistické podzemí (NSU).

Policie tuto skupinu viní z vražd nejméně deseti lidí v rozmezí let 2000 až 2007.

Vraždící neonacisté Uwe Böhnhardt (vlevo) a Uwe Mundlos

Vraždící neonacisté Uwe Böhnhardt (vlevo) a Uwe Mundlos

FOTO: fotobanka Profimedia

Jen tři týdny po erfurtské demonstraci se na Schwerdta se žádostí o podporu extremistické buňky obrátil André K. (policie celé jméno nezveřejnila, pozn. aut.), který je podezřelý z napomáhání pachatelům vražd. Předák NPD jeho žádost údajně odmítl.

Nad NPD se stahují mračna

Vyjádření Schwerdta podle německých médií dokazuje mnohem větší provázanost NPD s NSU, než o jaké se dosud vědělo. Už krátce po loňském odhalení pachatelů vražd se v Německu znovu začalo diskutovat o zákazu krajně pravicové strany, která je nejsilněji zakotvena ve spolkových zemích bývalé komunistické NDR, kde už pronikla i do dvou zemských parlamentů.

První pokus německé vlády o zákaz NPD zamítl v roce 2003 ústavní soud.

Členové NSU zabili nejméně devět přistěhovalců a jednu policistku, s níž se znali od dětství a údajně se báli, že by je mohla vyzradit.
Na svědomí mají zřejmě také dva bombové útoky v tureckých čtvrtích Kolína nad Rýnem v letech 2001 a 2004 s více než dvěma desítkami zraněných a minimálně 14 přepadení bank. K činům se přihlásili ve videonahrávce, kterou objevili vyšetřovatelé loni na podzim po rozkrytí skupiny. Mundlos a Böhnhardt tehdy před zatčením spáchali sebevraždu, Zschäpeová skončila ve vazbě, ale odmítá vypovídat.
Za mřížemi skončilo dalších pět údajných kompliců neonacistického tria, včetně Andrého K. a bývalého funkcionáře NPD Ralfa Wohllebena.