Sarkozy, který tehdy byl ministrem vnitra, se údajně na podpoře s Kaddáfím domluvil dva roky před volbami. Prezidentští kandidáti ve Francii mohou získat sponzorský dar v maximální výši 7500 eur (184 000 korun), podle Mediapartu ale bylo 50 miliónů propraných přes bankovní účty v Panamě a Švýcarsku. Švýcarský účet byl údajně otevřen na jméno sestry šéfa Sarkozyho strany UMP a jeho aktivního podporovatele Jeana-Francoise Copého.

Podle dokumentu, na nějž se Mediapart odvolává, na transakce dohlížel „ZT“, což je zřejmě obchodník se zbraněmi Ziad Takieddine, který má údajně dobré vztahy s množstvím Sarkozyho spolupracovníků. Takieddine se měl před dohodou Sarkozyho s Kaddáfím několikrát setkat s plukovníkovým synem Sajfem.

Dokument je záznamem svědectví bývalého Takieddineho osobního lékaře Didiera Grosskopfa, který obchodníka opakovaně na cestě do Libye provázel.

Grosskopf zmínil také, že při vrcholné schůzce byl i Brice Hortefeux, jeden ze Sarkozyho nejvěrnějších, jenž ho pak vystřídal na ministerstvu vnitra a nyní burcuje za Sarkozyho opětovné zvolení. Hortefeux potvrdil, že k setkání v roce 2005 došlo, ale vůbec se podle něj nemluvilo o nějakých penězích.

Ať ty šeky ukáže, brání se Sarkozy

Na nařčení v pondělí pobouřeně reagoval i Sarkozy. „Kdyby mi Kaddáfí financoval kampaň, potom jsem se mu tedy moc neodvděčil. Kaddáfí, který byl znám tím, že mluví nesmysly, dokonce řekl, že rozdával šeky. Pak by je měl jeho syn prostě vytáhnout a ukázat,“ řekl prezident.

Takieddine se k záležitosti nevyjádřil.

Sajf Kaddáfí, jenž je po pádu otcova režimu v Libyi ve vazbě, před časem prohlásil, že Kaddáfí Sarkozymu kampaň platil. „První, co po tom klaunovi chceme, je, aby vrátil ty peníze libyjskému lidu. Podpořili jsme ho, aby tomuto lidu pomohl, ale on nás zklamal,“ prohlásil Kaddáfí mladší.

Sarkozy sám v roce 2007 přijal Muammara Kaddáfího v Paříži a dokonce mu povolil postavit si stan u Elysejského paláce. Kaddáfí, kterého před tím Západ na dlouho vyobcoval jako teroristu, než s ním vztahy výměnou za přístup k ropě obnovil, ale po tvrdém zásahu vůči lidovým bouřím upadl znovu v nemilost. Francie loni vedla po přijetí rezoluce v Radě bezpečnosti OSN v Libyi první vzdušný úder a Sarkozyho vláda byla první, která uznala opoziční vedení za svrchovaného zástupce libyjského lidu.