Článek
Řecko loni v říjnu uzavřelo s Německem dohodu o podpoře investic v hodnotě 2,5 miliardy až čtyř miliard eur do tamní ekonomiky, kterou dusí dluhová krize. Součástí dohody je i německý závazek pomáhat Řekům přijmout opatření, která by jejich skomírající ekonomiku opět postavila na nohy.
Například německá rozvojová banka KfW byla připravena přispět svými zkušenostmi k založení obdobné banky v Řecku, která by podporovala malé a střední podniky. Němci byli rovněž ochotni poradit, jak účinně využívat evropských strukturálních fondů k zvyšování konkurenceschopnosti.
Podle interního dokumentu jsou ale výsledky dosavadní spolupráce deprimující. Snaha o zvýšení konkurenceschopnosti "nepatří patrně k prioritám" v Řecku, což "je z německého pohledu nepřijatelné".
Například v případě KfW se vyjednávání protahují donekonečna. Přispělo k tomu i to, že příslušný řecký činitel, který se otázkou zabýval, už svou funkci nevykonává. Ohroženy jsou rovněž přímé německé investice - firmy odrazuje nejistá politická situace v zemi.
Deník Financial Times Deutschland zase v úterý připomněl, že asi 160 německých daňových odborníků, z nichž řada je už v důchodovém věku, se dobrovolně přihlásilo, aby pomohli svým řeckým kolegům zavést pořádek na daňových úřadech. Řecko se ale ani nezmínilo, že by o jejich pomoc stálo.
V Německu se množí hlasy, že Řecko by se mělo místo poskytování další úvěrové pomoci nechat zbankrotovat. Německý ministr vnitra Hans-Peter Friedrich se stal v neděli dokonce prvním členem kabinetu kancléřky Angely Merkelové, který Řecko otevřeně vyzval k odchodu z eurozóny. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble předtím podotkl, že neexistují žádné garance, že druhý záchranný program pro Řecko - který schvalují v těchto dnech parlamenty zemí eurozóny - bude skutečně fungovat.