Eurozóna se původně chtěla scházet samostatně s vyloučením států s vlastní měnou. Ty ale do návrhu nové smlouvy prosadily svou účast u všech jednání, která se budou dokumentu nějakým způsobem týkat.

"Za účelem diskuse o zvláštních otázkách týkajících se naplnění této smlouvy předseda summitu eurozóny pozve, kde to bude vhodné a minimálně jednou ročně, na vrcholnou schůzku eurozóny hlavy států nebo šéfy vlád těch smluvních stran, jejichž měnou není euro a které ratifikovaly tuto smlouvu," uvádí článek 12 odstavec 6 připravovaného dokumentu.

Podle vysoce postaveného zdroje Radiožurnálu toto nové znění na páteční bruselské schůzce premiérských vyjednávačů prosadili hlavně Češi, Poláci a Švédové. Polsko si v minulých dnech účast na vrcholných schůzek eurozóny kladlo jako podmínku pro to, aby smlouvu podepsalo. K jeho požadavku se přidalo i Česko.

Budou se účastnit, ne rozhodovat

Státy stojící mimo eurozónu se chtějí jejích summitů účastnit, nikoli na nich spolurozhodovat. Argumentují hlavně tím, že rozhodnutí eurozóny mají dopad i na ně. Navíc se některé z nich, jako i ČR, v přístupových smlouvách zavázaly euro přijmout, ač pro to není žádný časový harmonogram.

Chystaná rozpočtová smlouva zpřísňuje pravidla pro hospodaření států s eurem. Podle svých zastánců by měla do budoucna zabránit opakování současné dluhové krize. Text mají v pondělí na summitu v Bruselu definitivně schválit vedoucí představitelé členských zemí Evropské unie.