„Chci, aby byl uctěn jeden z největších umělců, jeden z největších státníků a jeden z největších bojovníků za svobodu,“ uvedl podle ambasády Delanoë.

Knihovna ve čtvrti Pajol v 18. pařížském obvodě má být otevřena příští rok a měla by mít přes 30 tisíc svazků.

Po Havlově úmrtí se Delanoë před třemi týdny podepsal do kondolenční knihy na českém velvyslanectví a už tehdy vyjádřil přání, aby „Paříž uctila památku Václava Havla tím, že po něm pojmenuje ulici nebo kulturní zařízení“.

Havlův odkaz oslovil opoziční Rusy i europoslance

Po smrti Václava Havla se hlásí k jeho odkazu řada institucí. V Česku zřejmě nejvíce zaujal nápad na přejmenování letiště v Ruzyni, o čemž bude na jaře jednat vláda. Návrh už podpořila pražská radnice. Také další česká města chtějí pojmenovat po prvním českém prezidentovi ulice, náměstí či veřejné budovy.

Podobné ohlasy zaznívají i ze zahraničí. Například v polském Gdaňsku už nově otevřená ulice nese název třída Václava Havla. Ruští opoziční aktivisté zase žádají přejmenovat po Havlovi jedno z moskevských náměstí, konkrétně Bolotné, na kterém se konaly masové protesty proti vládě Vladimira Putina.

Havlovo jméno by mohla nést i jedna z budov Evropského parlamentu. Podle místopředsedy europarlamentu Libora Roučka (ČSSD) má tento návrh velké šance na uskutečnění, jelikož se setkal s obecným souhlasem.