Slovenský komisař pro institucionální vztahy a administrativu Maroš Šefcovič souhlasí s námitkou, že by se měly snižovat náklady, nicméně se to podle jeho slov musí dělat „podle evropského práva, anebo v případě nutnosti na základě jeho změny a nikoliv porušení“. Šefcovič podotkl, že navýšení mezd ve skutečnosti kvůli očekávané inflaci nad třemi procenty znamená pro euroúředníky pokles příjmů o 1,8 procenta.

Komise přehodnocuje výši platů zaměstnanců orgánů EU každoročně porovnáním změn v životních nákladech v osmi státech EU – v Belgii, Británii, Francii, Německu, Itálii, Lucembursku, NizozemskuŠpanělsku. Přehodnocení může být podle platných dohod zastaveno v případě „náhlého a závažného zhoršení stavu v ekonomické a sociální oblasti“. Taková situace nenastala, brání se komise a dodává, že EU v příštích sedmi letech ušetří přes miliardu eur díky plánovanému propuštění pěti procent úředníků a prodloužení pracovního týdne z 37,5 hodiny na 40.

Státy zřejmě neuspějí

Vlády zemí Evropské unie přesto dál se zvýšením platů nesouhlasí a odmítají na mzdy vydávat víc. Evropská komise proto na ně podá žalobu.

K navýšení platů se při hlasování v Evropské radě podle agentury DPA nevyjádřily pouze Belgie, Lucembursko, Portugalsko a Rumunsko. Hlasování o žalobě na komisi u soudního dvora se hlasování zdržely Belgie, Bulharsko, Itálie, Lucembursko, Polsko a Rumunsko.

Evropské vlády komisi už jednou žalovaly za její odmítnutí přehodnotit výši platů, jejich podání proti navrženému nárůstu mezd o 3,7 procenta v době krize ale soud předloni odmítl. Opakování tohoto scénáře je tedy pravděpodobné a například šéfka zahraniční služby EU Catherine Ashtonová se může těšit, že si letos vydělá o 4000 liber více (125 000 korun), jak podotkl britský konzervativní list The Daily Telegraph.