Nečas uvedl, že Praha má zájem se účastnit jednání o nové smlouvě ke zlepšení fiskální disciplíny, podle něj však ve vzduchu visí řada otazníků ohledně konkrétních dopadů vznikajícího dokumentu.

Sjednocování daní v EU, o kterém v posledních dnech mluvila německá kancléřka Angela Merkelová, premiér odmítl. „Daňová harmonizace, pokud by byla obsažena ať přímo či nepřímo v této smlouvě, by nepřinesla nic pozitivního a pro nás by představovala velký problém,“ upozornil.

„Preferujeme, aby se tato nová mezivládní smlouva aplikovala na nečlenské státy eurozóny až v okamžiku jejich vstupu. Neexistuje jasná představa, jak by se dohoda vztahovala na nečlenské země eurozóny, zda v některých ustanoveních, nebo jako celek, a v jakém okamžiku, zda při vstupu či při zafixování mechanismu směnných kurzů,“ řekl Nečas.

Víme, že nechceme přistoupit ke smlouvě, která by nás nutila k harmonizaci daní.Viktor Orbán

Nečas dodal, že o větších detailech nyní nemá smysl spekulovat, protože parametry nové smlouvy se teprve budou dojednávat. Podle něj však Praha má jakožto proexportní ekonomika závislá na eurozóně „velmi silný zájem“ na tom, aby hospodářská situace ve státech platících eurem byla stabilní.

Maďarský premiér Orbán po jednání novinářům řekl, že jeho země má vůči smlouvě EU podobný názor jako Česko.

„Chceme znát všechny detaily a nenecháme se nutit ke spěchu. Jde o věc, která rozhodne o osudu Maďarska a střední Evropy na dvacet třicet let. Víme, že nechceme přistoupit ke smlouvě, která by nás nutila k harmonizaci daní, nechceme se vzdát samostatné daňové politiky, která nám pomáhá zvyšovat efektivitu ekonomiky. To je pro Maďarsko klíčová otázka,“ řekl Orbán.

Oba premiéři se také shodli na tom, že na udržování fiskální disciplíny a vyrovnaných rozpočtů nepotřebují nátlak z EU, ale že se o to snaží jak česká, tak maďarská vláda.

Nečas i Orbán jednali i o obchodních vztazích, český premiér s sebou přivezl i desítku podnikatelů. Podle Nečase je hospodářská výměna sice dobrá, ale představuje jen 80 procent obratu z doby před krizí v roce 2008. Potenciál je podle obou premiérů nejen v oblasti energetiky, ale i ve vojenském výcviku. Maďarská armáda totiž cvičí své piloty gripenů na českých bitevnících L-159.