Na fiskální unii se počátkem týdne domluvili německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Panovaly ale obavy, že kvůli tomu bude nutné změnit Lisabonskou smlouvu, což by vyžadovalo ratifikaci ve všech členských zemích. Ta by vše prodloužila, zejména když u některých zemí, jako třeba u Irska, panují obavy, že by se změny schvalovaly v referendech a nemusely by projít.

Rompuy bude dvoudennímu zasedání šéfů zemí EU předsedat. Očekává se, že jednání budou velmi tvrdá a napjatá. Fiskální unie by měla být zavedena pomocí dodatku, který nepotřebuje být schvalován v referendu a podle BBC ani ratifikován v národních parlamentech, aby začal platit. Takto by se mohlo urychlit zavedení reforem.

K jedné změně Lisabonské smlouvy už došlo, a to při úpravě článku 136, který nově umožňuje poskytnout peníze krachujícímu Řecku. V něm dosud byla jen možnost poskytnout unijní peníze při přírodních katastrofách. Tento článek ale musel projít schvalováním v národních parlamentech.

Otázkou je, zda se v tomto případě nepředpokládá, že by mohl dodatek platit jen v zemích, které ho schválily a ne ve všech zemích. Více podrobností o plánu však zatím známo není.

Podmínky fiskální unie

Podle uniklých zpráv se mají země EU zavázat, aby deficit rozpočtu činil nanejvýš tři procenta HDP a celkové zadlužení činilo jen 60 procent HDP. V národních legislativách má být uzákoněno „zlaté pravidlo“, že ve střednědobém výhledu bude rozpočet země vyrovnaný.

Přitvrdí se také podmínky půjček, které bude poskytovat Evropská centrální banka. Evropská komise bude mít v zemích, jimž se půjčuje, právo zavádět úsporná opatření.

Opět dvourychlostní EU

PařížBerlín ale chtějí prosadit novou podobu unijní smlouvy, v čemž mají i podporu USA. Rompuy naznačil, že pokud by měly jít reformy dál, bude nutné změnit samotnou Lisabonskou smlouvu. Pokud by s navrhovanými opatřeními nesouhlasily všechny země sedmadvacítky, mají Paříž a Berlín připravený plán B. Tvrdší opatření by se zavedla jen v zemích eurozóny a v zemích, které do ní chtějí vstoupit.

Z návrhu ale neplyne, co se bude dělat se zeměmi, které nesplňují podmínky vznikající fiskální unie, jsou výrazně více zadlužené, jako třeba Itálie.

USA plán podporují, ale nepomohou

Návrhy Paříže a Berlína podporuje i americký ministr financí Timothy Geithner, jenž byl nyní v Evropě a setkává se čelnými politiky jádra eurozóny. Tlačil na ně, aby byli při řešení aktivnější a podporovali ekonomický růst eurozóny. Dodal ale, že Fed nemá žádné plány poskytovat peníze Mezinárodnímu měnovému fondu.