Na žádost pozůstalých piloti Vladimir Gerasimov a Alexandr Akimenkov spolu s expertem na nehody Valentinem Dudinem, který v Rusku zkoumal šedesátku leteckých havárií, provedli vlastní analýzu pádu. Soustředili se na sporné momenty, které oficiální zpráva Mezistátního leteckého výboru (MAK) neosvětlila.

Především se zaměřili na fakt, že stroj se hned po startu naklonil na levou stranu, i když klapky byly vychýleny na zatáčku doprava. To se podle Gerasimova nestalo poprvé: "U letounu Jak-42 je evidováno šest podobných případů, kdy se letadlo po startu začalo spontánně a nezvládnutelně naklánět na stranu a narazilo do země poté, co se jí dotklo jedním z křídel," tvrdí trojice.

Také uvádí fakt, že stroj byl ve vzduchu jen dvě až tři sekundy a propadl se, jako by byl přetažen a ztrácel vztlak, i když klapky nebyly nastaveny na nejprudší stoupání, ale vychýleny jen na 13 stupňů.

Podle Gerasimova je jedním z klíčových faktorů náhodné snížení tahu motorů stroje. Oficiální vyšetřování sice uvedlo, že motory letounu byly nakrátko přepnuty do režimu malého tahu, ale nevyšetřilo proč. MAK jen předpokládal, že se tak rozhodl učinit sám palubní mechanik, když měl dojem, že se piloti rozhodli přerušit pokus o start. "Příčinná souvislost mezi snížením tahu a nehodou nebyla vyšetřena, ačkoliv tento faktor také mohl ovlivnit počínání pilotů," tvrdí Gerasimov.

Původně se snížení tahu připisovalo nekvalitnímu palivu, to se však nepotvrdilo.

Trosky Jaku-42 u břehu Volhy

Trosky Jaku-42 u břehu Volhy

FOTO: Sergei Korolyov, Reuters

Nezávislí vyšetřovatelé nepopřeli chyby pilotů, ty ale podle nich nemohly samy způsobit pád letadla. Nepopírají ani to, že jeden z pilotů mohl při startu brzdit. Problém je ale podle nich potřeba hledat v konstrukčních nedostatcích pedálů strojů Jak-40 a Jak-42.

Problém je podle nich i v doporučení, že mají mít piloti nohy neustále na pedálech. Když pilot přitahoval knipl, opřel se do pedálů a začal brzdit. [celá zpráva]

Selhal i servis letadel

Řada otázek se týká i toho, že u Jak-servis naprosto chyběla předletová příprava, společnost však úspěšně procházela kontrolami. Až po katastrofě "najednou odhalili naprosto nemožné a šokující věci", uvedl viceprezident leteckých odborů Valentin Presňakov.

Podobné pochyby se prý týkají i užívání zakázaného léku druhým pilotem Jaku. V dokumentech nebyla o léčbě ani zmínka, dokud se stopy po léku neobjevily po nehodě v pilotově krvi.

MAK si stojí na svém 

MAK výhrady odmítá. "Neznám výsledky takzvaného nezávislého vyšetřování, ale nemyslím si, že tito experti vůbec měli možnost vést objektivní vyšetřování, a proto si myslím, že naše vyšetřování bylo přesné a příčiny katastrofy byly zjištěny správně," prohlásil Viktor Trusov z MAK.

Video

BEZ KOMENTÁŘE: Simulace startu letadla Jak-42. Zdroj: Youtube.com

Posádka podle závěrů MAK nebyla dostatečně přeškolena ze starších typů Jak-40 a jeden z pilotů byl pod vlivem léku, který je s řízením letadel neslučitelný, protože podstupoval léčbu chorobných neurologických změn projevujících se zpožděnou reakcí rukou a nohou. [celá zpráva]

MAK své závěry podpořil i animací nehody se záznamem rozhovoru v kabině. [celá zpráva]

Kritici MAK vytýkají, že vinu za nehody obvykle připisuje selháním posádky. Proto pozůstalí po pilotech požádali o nezávislé vyšetření nehody. "Pozůstalí budou požadovat, aby vyšetřování pokračovalo. V opačném případě se obrátí na soud," dodal list Izvestija.

Při havárii Jaku 7. září na letišti Tunošna u Jaroslavle zahynulo 44 lidí, většinou hokejistů místního klubu Lokomotiv. Mezi mrtvými byla i trojice českých reprezentantů Jan Marek, Karel Rachůnek a Josef Vašíček a Slovák Pavol Demitra. Tragédii přežil pouze palubní inženýr Alexandr Sizov. [celá zpráva]