V roce 2007 bahamský vrchní soud rozhodl, že Kožený se nedopustil zločinů umožňujících jeho vydání do USA. Americká vláda podle soudu v Nassau zatajila některé informace, které svědčily v Koženého prospěch, a její žádost tak byla zneužitím soudních procedur. Odvolací soud loni v lednu toto stanovisko podpořil.

USA ale nadále trvají na vydání Koženého. Podle americké žaloby Kožený v letech 1997 až 1999 uplácel při pokusu o privatizaci ropného průmyslu v Ázerbájdžánu a pral špinavé peníze.

Američané se na soudní výbor Státní rady obrátili loni v lednu poté, co neuspěli u bahamského odvolacího soudu. Výbor je poslední soudní instancí pro některé britské kolonie, jako jsou Bahamy.

Obě strany ve středu předložily pětičlennému tribunálu své argumenty a probírají precedenty vztahující se k celé kauze. Soudní výbor má o případu jednat dva dny. Státní rada je hlavním poradním orgánem britské královny.

Kožený přiznal uplácení

Kožený nepopírá, že uplácel při snaze získat podíl na privatizované ázerbajdžánské ropné firmě Socar, ale hájí se, že se na něho americké protikorupční zákony jako na cizince v době údajného spáchání trestných činů nevztahovaly.

Kožený neuspěl a 350 miliónů dolarů (asi 6,8 miliardy korun), které američtí investoři vložili do operace, propadly. Stát firmu nakonec neprodal a investice ztratily hodnotu.

Vydání Koženého z Baham se zatím marně domáhají také české úřady. Finančník na Bahamských ostrovech žije od roku 1995.