Ve volbách v roce 1998 vsadila tehdejší opozice na kampaň proti Vladimíru Mečiarovi a vyšlo jí to. Podobně dopadly také volby v roce 2010, kdy se opozice soustředila na odstavení Roberta Fica od moci. Tentokrát se podle analytiků kampaň soustředí spíše na ožehavé otázky každodenního života, jako jsou nezaměstnanost, která v zemi dosahuje 13 %, a na klesající životní úroveň Slováků.

Tato témata vyhovují levicové opozici. Rostoucí nespokojenost voličů s vládou premiérky Ivety Radičové se odrážela na stoupajících preferencích strany Smer-sociální demokracie Roberta Fica. Expremiér může v předvolební kampani rovněž využít nelehkou ekonomickou situaci země k poukazování na jeden a půl leté  působení nestabilní a rozhádané pravicové vlády.

Vláda Ivety Radičové padla kvůli sporům o finanční pomoc Řecku a eurozóně.

Vláda Ivety Radičové padla kvůli sporům o finanční pomoc Řecku a eurozóně.

FOTO: fotobanka Profimedia

„Radičová byla omylem. Byla slabá premiérka,“ prohlašuje Fico a nepřímo tím naznačuje, kdo má být tím silným předsedou vlády, který vyvede Slovensko z nelehké situace. Tato pozice je však z určitého hlediska zrádná, protože při očekávaných komplikacích v hospodářské oblasti může tíha odpovědnosti v plné míře padnout na levici. Z dlouhodobého hlediska by to Ficovi určitě nepomohlo.

Široká koalice

Stále častěji se objevují úvahy o možné levo-pravé koalici. Fico jako předpokládaný vítěz předčasných voleb by mohl nabídnout koalici některé z pravicových stran, a tím by se odpovědnost za případná nepopulární opatření rozložila mezi levici a pravici.

Zatím ani jedna z pravicových stran neprojevila zájem o povolební spolupráci s Ficem, ale to se před volbami nedá ani očekávat, pravicoví voliči by jim to ve volbách spočítali.

Robert Fico hovoří na ideové konferenci ČSSD.

Expremiér Robert Fico

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Situace po volbách bude zcela jiná a v rétorice pravicových politiků se pravděpodobně objeví slova o nutné odpovědnosti za situaci v zemi a nutnosti podobného kroku. Politolog Miroslav Kusý řekl Právu, že ke spolupráci s Ficem má nejblíže Křesťanskodemokratické hnutí. Překvapit může také Slovenská demokratická a křesťanská unie Mikuláše Dzurindy nebo strana Most-Híd Bély Bugára.

Určitě bez Fica 

Nejvyhraněnější postoj k případné spolupráci s Ficem má vládní strana Svoboda a Solidarita (SaS). Její předseda Richard Sulík tuto možnost důrazně odmítá a nevidí žádnou šanci ke kompromisu.

Problém je v tom, že povolební spolupráci se SaS odmítají její současní koaliční partneři, pokud strana nezmění svůj názor v evropských otázkách. To vážně ohrožuje možnost případného pokračování pravicové koalice. Bez SaS to prostě nepůjde. Kusý proto ani nevylučuje povolební smíření pravice.

V kampani SaS asi vsadí na poukazování možnosti spolupráce ostatních pravicových stran s Ficem a tím se bude snažit získat nové voliče. SaS v kampani zcela určitě zdůrazní odmítání pomoci Řecku a navyšování finančního eurovalu. Tento postoj SaS ostatně vedl k pádu vlády Ivety Radičové. Sulíkova strana to bezesporu bude chtít v kampani využít. Průzkumy ukazují, že tato agenda najde u části voličů ohlas.

Slota a Mečiar na okraji zájmu

V letech 2006 až 2010 byla součástí vládní koalice Slovenská národní strana Jána Sloty a Lidová strana HZDS Vladimíra Mečiara. Obě tyto strany jsou dnes na periferii zájmu.

Vladimír Mečiar

Vladimír Mečiar

FOTO: fotobanka Profimedia

HZDS se pravděpodobně podruhé po sobě nedostane do parlamentu a pro stárnoucího Mečiara to bude definitivní konec ve vysoké politice. Slota bojuje o překročení pětiprocentního prahu potřebného pro vstup do parlamentu. Pokud se mu to povede, je téměř vyloučeno, že ho některá z relevantních stran bude považovat za potencionálního partnera.

Listopad 1989 v kampani

Některé strany už využily výročí listopadu 1989 ve své kampani. Každá po svém.

Slovenská demokratická a křesťanská unie (SDKU) Mikuláše Dzurindy stavěla na odkaz listopadu na billboardu s textem: „1989: Chtěli jsme patřit do Evropy. Jak se rozhodneme dnes?“ SDKU tvrdí, že nejde o začátek oficiální kampaně.

Strana Svoboda a Solidarita (SaS) Richarda Sulíka využila listopad v jiném smyslu. „1989: Vybojovali jsme si svobodu. Proč bychom si ji dnes měli nechat vzít?“ V tomto sloganu je jasný odkaz na problémy současné Evropy a odráží postoj SaS v této otázce. Vždyť to byla právě Sulíkova strana, která - ač je stále součástí vládní koalice - hlasovala proti eurovalu a tím přispěla k pádu vlády premiérky Ivety Radičové.

„Nechápal bych to jako antikampaň. Je to náš pohled na výročí listopadu 1989,“ uvedl šéf kampaně SaS a ministr hospodářství Juraj Miškov.

Slováci mají dost zmatků

„Rok a půl se v parlamentu hádali a nakonec se dokázali shodnout pouze na předčasných volbách. To je jediný výsledek chaosu posledních osmnácti měsíců,“ řekl Právu Ján Kinček z Malacek. V březnových předčasných volbách bude volit stranu Smer-sociální demokracie, ale vůbec by mu nevadila povolební koalice s některou ze současných vládních stran. „Slovensko potřebuje v těchto nelehkých dobách stabilitu,“ dodal.

Slováky trápí nezaměstnanost, zvyšující se ceny a narůstající sociální napětí.

Slováky trápí nezaměstnanost, zvyšující se ceny a narůstající sociální napětí.

FOTO: fotobanka Profimedia

Slováci vyčítají končící pravicové vládě především neřešení závažných problémů, jako jsou nezaměstnanost, zvyšující se ceny a narůstající sociální napětí. „Radičová se vymlouvala na hospodářskou krizi, ale zjevně neměla žádný plán, jak tyto důležité otázky řešit. A pokud takový plán měla, pravicová koalice se nedokázala na ničem dohodnout, protože ve čtyřech vládních stranách byly další dvě frakce, takže to byla vlastně koalice šesti stran,“ uvedl Peter Havleta z Bratislavy.

U značné části Slováků je cítit znechucení z politické situace a z politiky vůbec. „K volbám jsem pravidelně chodila a vždy jsem věděla, koho chci volit. Prvně od roku 1989 nemám, komu bych dala hlas. Všichni mě zklamali,“ mávne rukou Alžběta Švancarová. „Jsou tam stále stejné tváře. Na nás obyčejné lidi nemyslí,“ dodává její přítelkyně Katarína.

U mladých lidí boduje strana Svoboda a Solidarita Richarda Sulíka. „Líbí se mi, jak se postavili proti celé Evropě, odmítli euroval i pomoc Řecku. Souhlasím s jejich postojem a budu je volit,“ říká student Oliver Král. „V celé Evropě je chaos a Sulík chtěl pouze dosáhnout, aby chudé Slovensko neplatilo dluhy bohatších států. V Evropské unii se mluví o solidaritě, ale jaká je to solidarita, když moje babička živoří z důchodu 200 euro a v Řecku dostávají důchody v tisícovkách eur,“ přidal se Igor Debnár.

Východní Slovensko a jih středního Slovenska tíží především vysoká nezaměstnanost. „Politici slibují nová pracovní místa, ale u nás to jde stále k horšímu. Pokud člověk přijde o práci, nemá šanci se v našem regionu uplatnit,“ říká Ján Kremnický z Rimavské Soboty.

Štefan Sýkora z Prešova poukazuje na nevyřešené potíže s Romy. „Politici mají plnou hubu geniálních řešení, ale skutek utek. V našem okolí rostou romské osady jako houby po dešti a bezpečnostní situace je velmi zlá,“ kroutí hlavou. Rovněž Marta Biznárová z Michalovců neskrývá zklamání a uvažuje o odchodu do zahraničí. „Tady je to beznadějné. Pokusím se sehnat zaměstnání v zahraničí,“ dodává.