Podle něj ovšem vypuštění jódu z institutu nepředstavuje ohrožení zdraví veřejnosti a nemohlo samo o sobě způsobit zvýšenou úroveň radioaktivity, která byla naměřena v ovzduší sedmi evropských zemí včerně České republiky. [celá zpráva]

"Nebylo to nic mimořádného," prohlásil József Környei, který vede zařízení v maďarském Csillebérku. "Jisté množství (jódu) je vypouštěno neustále. V tomto případě bylo nicméně vyšší než obvykle," připustil.

Környei poznamenal, že množství jódu 131 vypouštěného komínem bylo zvýšené během první poloviny roku, ale bylo prý pod povolenou úrovní. Institut pak v létě výrobu přerušil kvůli výměně filtrovacího zařízení a znovu ji spustil v září, a to při nezměněném množství vypouštěného izotopu. Institut však údajně vypustil jen 39 procent ročního limitu radioaktivity povoleného maďarským hlavní hygienikem.

Odmítají ohrožení zdraví

Šéf maďarského radiobiologického institutu Géza Sáfrány potvrdil, že monitorovací stanice v Budapešti a Miškovci v posledních dnech zaznamenaly malý nárůst koncentrace jódu 131, ale hladiny prý nepředstavovaly riziko pro veřejné zdraví. V úterý Sáfrány uvedl, že hladina radioaktivity se v Maďarsku vrátila k normálu.

O záhadné radiaci, jejíž hladina byla označena jako "extrémně nízká", nicméně přesto nezvykle zvýšená, poprvé informovala minulý pátek Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Potvrdila, že nízké, ale neobvyklé hladiny radiace zaregistrovalo Česko, Rakousko, Slovensko, Německo, Švédsko, FranciePolsko. Agentura uvedla, že se pokouší určit příčinu zvýšeného množství radioaktivního izotopu jódu 131 v atmosféře.

Környei dnes vyloučil, že zvýšenou radioaktivitu ve střední Evropě je možné připsat výhradně institutu, jemuž šéfuje. "Možná jsme přispěli částečně," cituje ho MTI.

Izotop jódu 131 je využíván pro lékařské účely, zejména k léčbě onemocnění štítné žlázy. V Evropské unii se izotop kromě Maďarska vyrábí ještě v Polsku, Nizozemsku, Belgii a Francii.