Hlavní obsah

Firmy si z rozvojových zemí udělaly laboratoř na testování léků, zemřelo 1730 Indů

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Velké farmaceutické firmy si z rozvojových zemí udělaly laboratoře, kde mohou testovat nové léky bez regulačních opatření, jaká jsou ve vyspělých státech. V posledních pěti letech prováděly testy na statisících lidí především v Indii, kde využily oběti z katastrofy v Bhópálu. Tisíce lidí přitom zahynuly. Masové testy se ale provádějí i v Číně, v Brazílii a dokonce i v Polsku, uvedl list Independent v sérii reportáží.

Foto: Reuters

Článek

Přestože byly zavedeny v Indii už v roce 2005 omezení na testy, do 1600 klinických testů nových léčiv od společností Astra Zeneca, Pfizer, Merck, Brysto-Myersm Bayer, Sanofi-Aventis a dalších je v Indii zapojeno na 150 000 lidí. V letech 2007 až 2010 při nebo po testech zemřelo 1730 osob. Není však jasné, zda všichni na následky použitých léků nebo v souvislosti s nemocemi, které už měli.

Dívky se testovaly na vakcínu bez souhlasu rodičů

Bez souhlasu rodičů se stovky dívek podílely na testech vakcín sponzorovaných nadací Billa a Melindy Gatesových. Několik dívek zemřelo, než vláda zakázala ve výzkumu pokračovat. Rodiče 13leté Sarity Kudumulaové ani nevěděli, že se na jejich dceři, která patří k obětem pokusů, testovaly vakcíny proti lidskému papillomaviru, jenž vyvolává rakovinu děložního čípku. Zemřela záhy po očkování.

Na dívkách se testovala vakcína Gardasil vyvinutá společností Merck. Ta tvrdila, že vakcína není nebezpečná. Vše mělo ututlat ohledání mrtvoly, kdy lékař stanovil, že se dívka zabila sama. Společnost stále vinu odmítá s tím, že většina dalších obětí zemřela týdny po testu.

Léky testovali na obětech katastrofy z Bhópálu

Jako morčata byli také využíváni Indové, kteří přežili katastrofu v Bhópálu, kde unikl jedovatý metylisokyanát a kyanovodík. Během klinických testů zemřelo 14 z nich. Polovina při testech nových antibiotik.

Testovaly se i léky proti srdečním potížím. Mnozí lidé ani nevěděli, že se účastní testů nových léků, mysleli si, že léčí jejich potíže. Společnosti využily toho, že většina lidí postižených katastrofou, jsou analfabeti. Dalším firmy řekly až na konci testů, že nebyli léčeni, ale testovaly se na nich nové preparáty.

Astra Zeneca přiznala etická pochybení při testech v Bhópalu, ale společnost uvedla, že vše rychle napravila.

Indické úřady poté zjistily mnoho selhání při testech, které se konaly bez kontroly. U lidí, na nichž se nové léky testovaly, se nezjišťovala zdravotní rizika.

Skandál v nemocnici

Jedním z míst, kde se porušovala etická pravidla, bylo nemocnice Indore. Tam se podle Independentu privátně testovaly desítky preparátů, prozradil mu to jeden z lékařů. Tým lékařů, ne nemocnice sama, za to dostal přes deset miliónů korun. Testy se mnohdy prováděly v terénu, nikoliv v nemocnici.

Vše se dařilo tutlat, protože lidi s problémy ošetřovali stejní lékaři, kteří na nich prováděli testy. Podle lékaře Ananda Raie se testovalo asi 60 preparátů na 3000 lidech. Opět mezi nimi byly vakcíny. Dávaly se i malým dětem. „Mojí ženě řekli, že je k dispozici nová multivakcína, která by měla stát asi 8000 až 10 000 rupií (3300 až 4000 korun ),“ uvedl jeden z Indů a přiznal, že pro ně jsou lékaři jako bozi a věří jim, protože sami problematice nerozumí.

V Indii se využilo i situace, že jeden z lékařů, který se podílel na testech, kardiolog Skand Trivedy, má za manželku členku etické komise regulačního orgánu, který schvaluje testy. Žena sama několik testů povolila a manžel a jeho kolegové je pak prováděli.

Posléze sama vyšetřovala jeden ze sporných testů, čímž se dostala do střetu zájmů.

Firmy zneužívají absence zákonů

Problém se ale netýká jen Indie, i když ta láká společnosti jak tím, že lidé jsou chudí a nevzdělaní, tak tím, že se od sebe jednotlivá etnika velmi liší a je proto možné pozorovat reakce různých typů lidí.

Členové Evropského parlamentu upozornili, že jen v 36 zemích jsou adekvátní zákony, které umožňují, aby testy byly pod kontrolou a řízeny. Adekvátní zákony platí jen v jediné z afrických zemí. Stejná situace je v Latinské Americe, kde je zaslíbenou zemí Brazílie vzhledem k etnické rozrůzněnosti. Provádělo se tam 2520 testů. Mnoho z Brazilců nemá zdravotní pojištění a Brazílie umožňuje provádět klinické testy i bez náležité akreditace.

Testy se však provádějí i v Číně a v Jižní Koreji, V Asii jsou jen tři země, kde mají adekvátní zákony na jejich regulaci. V Číně Independent zjistil případ ženy, která dostávala rostlinný preparát proti rakovině plic. Nijak jí to nepomohlo. Vzhledem k vysokému zájmu v chudé oblasti však muselo být provedeno losování, na kom se lék testovat bude.

Případy z Polska

Ale testy léků se provádějí i v Polsku a na Ukrajině. V Polsku se mnohdy využívá bezdomovců. Jednoho testu se ale účastnila i úspěšná podnikatelka, která chtěla otěhotnět. To se jí po nasazení nového preparátu povedlo, ale po třech měsících potratila. Znovu se přihlásila do testu, opět otěhotněla a její manžel lékař zjistil, že plod je zdeformován.

Farmaceutické firmy jen v roce 2010 utratily za výzkum a vývoj léků 1,2 biliónu korun. Provedly testy na 12 000 lidech ve 178 zemích.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám