Šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Vladimir Popovkin tvrdí, že mise ještě není ztracená. Start sondy se zdařil, ve vesmíru ale družice neprovedla plánované dva manévry, které ji měly nasměrovat ke čtvrté planetě sluneční soustavy.

"Motory (sondy) se nezažehly: nenastartovaly ani napoprvé, ani napodruhé," vysvětlil šéf Roskomosu. Podle Popovkina však odborníci Roskosmosu znají dráhu sondy a mají s ní spojení. Chystají se družici přeprogramovat, aby oba potřebné manévry provedla znovu.

"Máme na to tři dny, dokud fungují baterie," řekl Popovkin.

Příčiny selhání motorů, které měly sondu navést na dráhu k Marsu, nejsou jasné. Experti se domnívají, že buď selhal navigační systém kvůli oslnění či zašpinění objektivu, anebo se projevila chyba v počítačovém programu sondy.

Na palubě sondy se podle agentury Interfax nacházejí radioaktivní látky, jde ale jen o několik gramů zdroje gamma paprsků Kobalt-57 s poločasem rozpadu okolo devíti měsíců. Ty jsou nezbytné pro práci spektrometru, který má zjistit, zda se na povrchu Phobosu nalézá železo. Obdobný snímač dat se prý nachází na amerických "marsovských vozítkách" Spirit a Opportunity.

Rusko touží po úspěchu

Startem sondy chce Rusko zacelit mnohaletou mezeru ve vlastním výzkumu planet. Prach získaný na Phobosu může objasnit okolnosti vzniku sluneční soustavy a přiblížit lidstvo k poznání, zda na Marsu byl nebo může být život. Náklady na projekt Fobos-Grunt dosahují částky pět miliard rublů (2,9 miliardy korun).

Start rakety Zenit-2SB se sondou Phobos-Grunt

Start rakety Zenit-2SB se sondou Phobos-Grunt

FOTO: Reuters

Jak připomínají ruští novináři, Moskva nemá s výpravami k Marsu štěstí. Dvě poslední její mise k měsíci Phobos se nezdařily - první v roce 1988, kdy se stanice předčasně odmlčela, a další o osm let později, kdy se raketa krátce po startu zřítila do Tichého oceánu.

Start sondy je proto v Rusku, ale i v USA považován za test ruského kosmického průmyslu, který v poslední době stihlo několik nezdarů. "Za posledních 15 let jsme nezaznamenali úspěšný meziplanetární let," řekl novinářům člen ruského projektového týmu Alexandr Zacharov. "Za tuto dobu se změnila technologie, přišli noví lidé. Všechno je pro nás nové, začínáme úplně od začátku," poznamenal Zacharov.

Problematické může být i přistání

Za kritický bod letu považovali experti kromě startu také přistání výzkumné stanice na Phobosu. Vědci doufají, že sonda si "vybere" vhodný terén s dostatečně sypkým povrchem, aby ho mohla odebrat. Fobos-Grunt pak musí měsíc opustit, dostat se na oběžnou dráhu kolem Marsu a nakonec zamířit i s cenným nákladem k Zemi.

Problematické může být i přistání na zemském povrchu. Sedmikilový přistávací modul není vybaven padáky, ruští vědci plně spoléhají na jeho kónický tvar, který má aparát při průletu atmosférou dostatečně zbrzdit.

Zkouška migrace života

Na palubě sondy je i několik pozemských bakterií, jejichž životaschopnost v tvrdých meziplanetárních podmínkách má let prověřit. Zjištěné výsledky mají přispět k poznání, zda život mohl "migrovat" mezi nebeskými tělesy.

Expedice, na jejíž realizaci se kromě ruských odborníků podíleli experti z Evropy a Číny, má trvat tři roky. Start byl původně plánován už na rok 2004 a pak 2009, ale z finančních a technických důvodů byl odložen.