Merkelové vládu přinutila k náhlé změně energetické koncepce jaderná havárie v japonské Fukušimě z března, jež není ještě dnes docela zažehnána. [celá zpráva]

Středisko Prognos před časem uvedlo, že opuštění jaderné energie bude Němce jen do roku 2030 stát 335 miliard eur, tedy asi 8,2 biliónu korun. Účet však může být mnohem vyšší. O připravované žalobě Vatenfallu, který Berlín s úspěchem žaloval už dříve, tento týden informoval list Handelsblatt. Hovoří se až o miliardové kompenzaci, kterou budou Švédové po vládě požadovat.

Právníci v současnosti dokončují znění žaloby, která by měla být podána k arbitrážnímu Mezinárodnímu středisku pro řešení investičních sporů (ICSID) ve Washingtonu do Vánoc.

Elektrárny museli hned odstavit

Vattenfall zatím jen oficiálně potvrzuje, že očekává od Německa kompenzace za odklon od jádra. Očekává se, že hlavním argumentem bude promarněná investice 700 miliónů eur do elektráren Brunsbüttel a Krümmel u Hamburku, v nichž má švédská společnost podíly 66 a 50 procent a které současně provozuje. Ani jedno zařízení ovšem už elektřinu nevyrábí.

Žalobou Berlínu kvůli obratu pohrozily i společnosti RWE a E.ON, které se s vládou soudily už kvůli dani za jadernou energii. Podle Handelsblattu má narozdíl od zmíněných německých firem Vattenfall ve sporu velké šance, neboť jeho ústředí leží mimo Německo a jakožto zahraniční společnost se může odvolat na mezinárodní úmluvu o ochraně investic do energetiky (ECT).

Vattenfall se už jednou na arbitrážní ICSID obrátil, a to předloni. Německou vládu tehdy žaloval kvůli zpřísnění pravidel na ochranu životního prostředí. Žádost, aby jí Berlín za ušlý zisk při výrobě v uhelné elektrárně Hamburk-Moorsburg vyplatil 1,4 miliardy eur plus úroky, byla stažena loni v srpnu po mimosoudní dohodě.

Vláda Angely Merkelové loni na podzim rozhodla o prodloužení životnosti německých jaderných elektráren. Po katastrofě ve Fukušimě ale obrátila a rozhodla o jejich uzavření do roku 2022. Několik reaktorů bylo uzavřeno okamžitě, včetně těch, jež vlastní Vattenfall.