Článek
Zástupce obětí Johannes Öhlböck uvedl, že se v ústavu hromadně znásilňovaly dívky od konce 40. let. Ke znásilňování tedy docházelo v domově mnohem déle, než se zdálo, zřejmě celých třicet let. [celá zpráva]
Jedna z bývalých chovankyň, které je nyní 69 let a v ústavu byla v letech 1948 – 1953, minulý týden uvedla, že jedna učitelka ubila v ústavu dítě. Pamatuje si, že po bití přestalo dítě dýchat. „Můj bože, když někdo dýchá, tak se mu zvedá hrudník. U něj nebylo nic,“ řekla.
Učitelka pak zavolala záchranku a dívku, která byla zakryta, odvezli.
Historická komise města Vídně, která mapuje zneužívání, o tomto případu už dříve věděla, ale nikdo jej nedokázal potvrdit. „Není jasné, zda dívka skutečně zemřela. Mohla také skončit v nemocnici a být pak převezena do jiného domova,“ řekl její předseda Reinhard Sieder.
Žena také vypověděla, že jeden z vychovatelů v noci vstoupil do pokoje dívek a jednu znásilnil.