Bratislavské chudé potěšila darovaná mouka i těstoviny

„Jsem moc ráda, že dostanu zdarma 20 kilo hladké mouky a 20 kilo těstovin. Mám nízký důchod a každou pomoc vítám,“ řekla Právu bezdomovkyně Margita Cviková.

Fronty se zde netvoří, protože místní úřad má výdej potravin dobře zorganizovaný. „Ověříme si obyvatele, kteří mají příjem pod 305 eur měsíčně, a postupně je voláme do našeho skladu. Měli jsme tu 18 tun potravin a většinu si už odvezli,“ říká vedoucí oddělení sociálních věcí Alena Halčáková.

V Petržalce zatím dostane tuto pomoc asi 500 lidí. „Je možné, že jich bude víc, protože na úřadě se hlásí stále další lidi, kteří splňují podmínku pro pomoc,“ dodává.

Ke skladu se blíží manželský pár. Několik metrů před budovou se muž obrátí a mizí za nejbližším panelákem.

„Přišli jsme si pro mouku a těstoviny, ale manželovi je to moc trapné. To víte, celý život poctivě pracoval na dráze a teď se stydí, že jsme odkázáni na milodary,“ klopí hlavu starší žena, která nechtěla prozradit své jméno.

„Nějaký čas nebudeme mít potíže se sháněním potravin. Z toho, co jsme dostali, si snadno navaříme,“ říká Eva Kováčová. Přišla o byt a bydlí na ubytovně pro sociálně slabší a její příjem společně s manželem činí necelých 110 eur (asi 2640 Kč) měsíčně. „Za ubytování platíme 75 eur, ale je to lepší než žít na ulici. Vždyť se blíží zima,“ dodává.

Měsíční příjem důchodkyně Jany Zetlové činí 250 eur (šest tisíc Kč). „Ještě štěstí, že nájemné mi platí děti, jinak bych skončila asi na ulici,“ říká. Z mouky i těstovin má neskrývanou radost.

„Před měsícem jsem podala žádost a předložila jsem k ní výměr o výši důchodu, kterým potvrzuji, že dostávám méně než 300 eur měsíčně. Zavolali mi, že si dnes mám přijít pro potraviny. Potěšilo mě to,“ uvedla další důchodkyně Eva Javorková.

Mouku a těstoviny si na dětském kočárku vzápětí odváží další dvojice bezdomovců. „Partner má invalidní důchod 94 eur měsíčně a já jen 62. Je to tak málo, že to nestačí ani k životu na ulici,“ konstatují smutně Iveta Nemčeková a její přítel Ľubomír Antal.

Ne všude probíhá rozdělování potravinové pomoci tak organizovaně jako v Bratislavě. Například ve východoslovenském Prešově ji začali vydávat po dvouměsíční pauze a z téměř tisícovky zájemců dokázali uspokojit pouze sto lidí. Vedení města přiznalo, že nepředpokládalo tak velký zájem.

„Je to hanba. Stojíme tady několik hodin, a nic jsme nedostali,“ rozčilovala se Gita Jurčišinová.