Volby do Senátu jsou ve Francii nepřímé. Pětadevadesát procent volitelů tvoří poslanci místních zastupitelstev, zbylých pět procent jsou poslanci regionálních rad. Socialisté budou mít v Senátu většinu poprvé od vzniku Páté republiky v roce 1958.

Převaha levice v Senátu pravicové vládě premiéra Françoise Fillona znesnadní prosazování zákonů. Dobrou platformu získali socialisté i k odstartování kampaně k prezidentským volbám, které Francii čekají za sedm měsíců.

Horní komoru část francouzské veřejnosti považuje za zbytečnou instituci, je ale důležitou pojistkou proti nekvalitní legislativě a má právo zákonodárné iniciativy. Šéf Senátu je formálně druhým mužem ve státě a v případě indispozice prezidenta se ujímá jeho funkcí.

V senátních volbách byli úspěšní i francouzští Zelení, kteří své zastoupení zvýší z dosavadních čtyř mandátů nejméně na devět.

Prezident Nicolas Sarkozy se po Françoisi Mitterandovi stane další francouzskou hlavou státu, která se bude minimálně v jedné z parlamentních komor potýkat s převahou opozice. Bývalý prezident Mitterand byl po celých 14 let svého funkčního období nucen spolupracovat s pravicovým Senátem a část svého mandátu dokonce s vládou konzervativního premiéra Jacquesa Chiraka. Ten později Mitteranda v prezidentské funkci nahradil.