Britská justice z otravy kritika ruského režimu Litviněnka radioaktivním poloniem viní bývalého agenta KGB, obchodníka a poslance Andreje Lugovoje, který podle ní jednal na popud Kremlu. Moskva kvůli tomu zmrazila s Londýnem styky. Například s Vladimirem Putinem premiér Cameron hovořil pouze jednou a krátce, když mu předseda ruské vlády loni v květnu telefonicky blahopřál ke zvolení. Jako poslední jednal v Rusku ještě premiér Tony Blair v roce 2005.

Obviněný Lugovoj se dal před Cameronovou návštěvou slyšet, že by společně měli vystoupit před veřejnost a vést debatu. To Cameron neudělal, nicméně vystoupil na půdě moskevské univerzity, kde se znovu vyslovil pro poslancovo vydání do Británie.

Co jsme si, to jsme si

„Obtížné otázky“ ale podle Camerona nemohou narušovat „důvěru a spolupráci“ mezi oběma zeměmi.

„Stále nesouhlasíme s postojem (Ruska) v případu Litviněnko. Náš postoj je jednoduchý a principiální – když je spáchán zločin, je to záležitost pro soudy,“ řekl Cameron. To zopakoval i na tiskové konferenci po setkání s Medvěděvem, kde dodal, že britská vláda nemůže být justici překážkou a musí ji podporovat. Oběti a jejich rodiny mají právo na spravedlnost, dodal.

Británie a Rusko si ale podle jeho slov musí vzájemně pomáhat. „Společně jsme silnější. Měli bychom spolupracovat v otázkách obchodu, mírového procesu na Blízkém východě, problémů eurozóny a dluhů. Měli bychom posilovat vztahy, i když některé problémy a agenda zůstanou nevyřešeny,“ prohlásil Cameron.

Medvěděv mu přizvukoval: „Máme (v případu Litviněnko) opačný postoj, což vychází z našeho odlišného právního rámce. Musíme spolu ale hovořit o ostatních věcech“.

Ruský prezident Dmitrij Medvěděv s britským premiérem Davidem Cameronem (v pozadí)

Ruský prezident Dmitrij Medvěděv s britským premiérem Davidem Cameronem (v pozadí)

FOTO: Mikhail Klimentyev, Reuters