„Jako hlava státu navrhuji všem rozvážným lidem, kteří milují svou zemi bez ohledu na jejich politické postoje, aby se posadili kolem kulatého stolu, podívali se každému do očí a odhadli, co každý z nás může udělat, aby se zlepšila situace v zemi,“ řekl Lukašenko webu RT po setkání s vysokými úředníky. Dodal ještě, že cílem je jednota a že "budoucnost by měla vzejít raději z dialogu, než z barikád".

Opozice ale jeho návrh odmítla, protože ve vězení je od 19. prosince třicet předních disidentů. „Nemohou probíhat žádné rozhovory mezi režimem a opozicí do té doby, dokud jsou tito lidé zadržováni,“ řekl Anatoly Lebedko, který vede Sjednocenou občanskou stranu.

Dodal, že opoziční strany jsou k nabídce Lukašenka skeptické a podezírají ho, že je to jen manévr, aby získal od Mezinárodního měnového fondu půjčku ve výši 3,5 až osm miliard dolarů. [celá zpráva]

Lebedko ale dveře neuzavřel: „My (vůdcové opozice) se setkáme, abychom zaujali společný postoj (k Lukašenkově nabídce).“

Jiný představitel opozice, neúspěšný kandidát na prezidenta Vitaly Rymaševsky, k návrhu řek webu Trend: „Jednání jsou vždy lepší než konfrontace, ale každý si musí uvědomit, že za současné situace musí být prvním tématem všech jednání bezpodmínečné propuštění všech politických vězňů a pak předání moci.“

Lukašenko přitom přizval k jednáním i EU, další evropské organizace i Rusko.

Tvrdý postoj Lukašenka

Nedůvěra k Lukašenkovi je však pochopitelná. Týž den mluvil o tom, že by postsovětské země v Organizaci dohody o kolektivní bezpečnosti (ODKB) měly vytvořit společné bezpečnostní síly rychlé reakce.

"Válku nám samozřejmě nikdo nevyhlásí, ale na ústavní převrat, na ten se mnozí třesou," řekl Lukašenko po setkání se šéfem ODKB Nikolajem Borďužou. "Síly operativní reakce by neměly být nasazeny jen v případě vnějšího, ale i vnitřního vměšování do záležitostí členských zemí ODKB," řekl podle ČTK Lukašenko. "Musíme hájit svou celistvost a nezávislost," poznamenal.

Navíc v pondělí zavedl kontrolu internetu ve školách, aby se nepoužíval pro „destruktivní účely a ilegální protispolečenské aktivity.“

Na zadlužené a chudé Bělorusku letos dopadla tvrdě krize. Lukašenko musel sáhnout ke zdražování, což vyvolalo masové protesty. [celá zpráva]

Nyní potřebuje další půjčku.

Skandál ve Skotsku

Velký skandál vypukl ve Velké Británii, když se ukázalo, že letos, měsíc po potlačení prosincových protestů v Bělorusku, Royal Bank Of Scotland poskytla Lukašenkovu režimu pomoc. Podílela se na vydání vládních dluhopisů Běloruska ve výši 800 miliónů dolarů. Banka nyní slíbila, že už s Lukašenkem nebude spolupracovat, uvedl list Independent.

Skotská banka vydala dluhopisy spolu s ruskou bankou Sberbank, BNP Paribas a Deutsche Bank. Jiné banky se odmítly na aktivitě podílet.