Policie popsala dvoupokojový byt únosce Thomase Fischera jako „jednu velkou mučírnu“. Mimo jiné ji měl plnou výbušnin.

Izraelku, jejíž jméno německé úřady nezveřejnily, Fischer umístil do upravené telefonní budky, kterou měl v pokoji. Budka byla zvukotěsná a měla sloužit jako cela. Ženě nasadil pouta, ale zapomněl zamknout dveře. Unesená z bytu utekla tak, že hlavou prorazila okno, které chránil ostnatý drát.

Hned se obrátila na policii, kterou zavedla k domu. Policejní mluvčí po zatčení Fischera dodal, že muž měl v bytě velké množství lékařských pomůcek včetně skalpelů, jehel a gynekologických instrumentů. Bomby vyrobil z hasicích přístrojů. V bytě se také našla puška, granát a nahrávací zařízení.

„Je evidentní, že byt měl být místem dlouhodobého zadržování,“ řekl k tomu veřejný žalobce Wilhelm Mollers.

Dvojice se podle policie znala, představil je kamarád. Žádný vztah ale mezi nimi nebyl. Fischer ženou údajně začal být posedlý.