„Jsou tu nějaké nejasnosti ohledně telefonátů podezřelého s operátorem tísňové linky. To je důvod, proč žádám o záznamy,“ řekl advokát Geir Lippestad.

Minulý týden Lippestad uvedl, že Breivik volal z ostrova Utoya, kde zabil 69 lidí, desetkrát telefonoval na policii se záměrem se vzdát. Kvůli přetížené síti však byly spojeny jen dva hovory. [celá zpráva]

Lippesatd řekl deníku VG, že Breivik v jednom z nich, 28 minut před skončením svého řádění, nabídl, že se vzdá, ale nedočkal se adekvátní reakce: „Měl pocit, že toho udělal dost, že připravil dost lidí o život, aby se tomu média věnovala, takže jeho manifest by mohl být rozšířen.“

Tvrzení Breivika dokládají i svědci. Přeživší do protokolu uváděli, že Breivik na krátkou dobu střelbu přerušil. Zřejmě čekal na zpětné zavolání policie.

Obhájce také řekl, že Breivik uvažoval o tom, že by se zabil, ale neudělal to: „To bylo proti jeho přesvědčení a on chtěl bojovat dál za svou věc.“

Pozůstalí také chtějí  policejní záznamy

K záznamům volání na tísňovou linku chce získat přístup i Sigurd Klomsaet, který reprezentuje přeživší. „Někteří pozůstalí mluvili s mladíky, kteří byli zabiti až v poslední chvíli. Nechtějí čekat rok na zjištění komise.“

Norská policie čelí tvrdé kritice, že zásah byl pomalý .

Breivik měl pochybnosti 

Breivik přitom současně uvedl, že měl pochybnosti o sobě a o svých schopnostech. Na lodi mířící na ostrov si myslel, že to nedokáže, napsal s odvoláním na obhájce list Daily Telegraph. "Pak ale pomyslel, že je to nutné pro změnu Evropy a Norska, a překonal to," řekl advokát.

Podle policie, která s Breivikem dělala rekonstrukci, bylo vidět, že Breivik není nedotčen tím, co se stalo, ale že nedával lítost najevo.