Článek
„Romové, kterých se zákon velmi týká, si situaci uvědomí, až když dostanou první snížené dávky a uvidí, že z nich nevyžijí. Reakce lidí, kteří nebudou mít co jíst a budou kolem sebe vidět hladové děti, je nevyzpytatelná,“ upozorňuje Agnes Horváthová z Romského dokumentačního a informačního centra.
Aktivační práce pro 200 tisíc nezaměstnaných
Podle Horváthové se snížení dávek dotkne také lidí z majoritní společnosti, kteří žijí v hmotné nouzi. Pomoc v dnešní výši by totiž dostávali pouze v případě účasti na aktivačních pracích. Zabezpečení aktivačních prací pro 200tisíc lidí je však podle Horváthové nereálné.
„V regionech, kde je největší koncentrace Romů, je také nejvyšší nezaměstnanost. Podmiňovat dávky v hmotné nouzi prací je proto nelogické. Na mnoha obecních úřadech nemají pro tyto lidi ani lopatu,“ dodává romská aktivistka.
Obavy má rovněž ředitelka Romského institutu Klára Orgovánová. „Romové jsou sice špatně organizováni, ale nikdy nevíte, kdo využije situaci k vlastním cílům,“ říká. Filosofii zákona považuje za nástroj boje s chudými, nikoliv s chudobou. „Situace je už dnes natolik špatná, že její další zhoršení musí vyvolat protireakci,“ dodává Orgovánová. Tvrdí, že nepokoje v roce 2004 nebyly romské, ale sociální.
Stát obhajuje nová pravidla
Státní tajemnice ministerstva práce, sociálních věcí a rodiny Lucia Nicholsonová je přesvědčena, že stát vytvoří dostatek možností k aktivačním pracím a lidé o své peníze nepřijdou a dostanou o několik eur víc, než dnes.
Podle Alexandra Mušinka, který se na přípravě zákona podílel, jsou nová pravidla jedinou cestou, jak řešit situaci při současném stavu ekonomiky. „Nevytvoří pracovní místa, ale vytvoří pracovní návyky. Pokud nebude vytvořeno 200tisíc pracovních pozic, systém se nesmí spouštět,“ dodal.
Obavy primátorů a starostů
Primátoři a starostové z okresu Rimavská Sobota se obávají sociálních nepokojů, protože nezaměstnanost v okresu se blíží k hranici 35 procent. Starosta obce Hodejov Štefan Illéš například upozornil, že nezaměstnanost v obci se blíží k 90 procentům.
Primátoři a starostové požádali o pomoc vládu. „Pokud nebudeme konat všichni společně, situace se bude zhoršovat z měsíce na měsíc,“ upozornil primátor Rimavské Soboty Jozef Šimko.
Výrazné snížení sociálních dávek v roce 2004 vedlo k vlně rabování. Především Romové, kteří přišli o výraznou část peněz, rozbíjeli výlohy, rabovali obchody a při vyplácení dávek musela zasahovat policie. V Trebišově bylo nasazeno vodní dělo a slzný plyn, byla povolaná i armáda.