Největší zájem o občanství Maďarska je zatím ze strany příslušníků maďarské menšiny v Rumunsku a v Srbsku. Podle maďarských úřadů požádalo o občanství asi 100 tisíc etnických Maďarů žijících v sousedních zemích.

Slovensko za vlády Roberta Fica schválilo zákon, na jehož základě ztratí slovenské občanství každý, kdo přijme občanství jiného státu. Vláda premiérky Ivety Radičové tento zákon zatím nezměnila, a zůstává proto nadále v platnosti. Gubik je prvním maďarským politikem na Slovensku, který zisk maďarského občanství otevřeně přiznal. „Dne 19. července jsem složil ve městě Soltvadkert občanskou přísahu,“ citoval deník Sme Gubika.

Ztráta slovenského občanství i pokuta

Kromě ztráty slovenského občanství mu podle zákona hrozí také pokuta ve výši 3319 eur (asi 80 tisíc Kč), protože získání maďarského občanství nenahlásil slovenským úřadům. „Pevně věřím, že se to nestane. Tento zákon považuji za protiústavní. Má vůle je zůstat občanem Slovenské republiky. Chci tady žít, mít rodinu a pracovat,“ uvedl.

Gubik se odvolává na slovenskou Ústavu, podle níž není možné nikoho zbavit občanství proti jeho vůli.

Slovenské ministerstvo vnitra zatím nekonkretizovalo, jak bude v případě Gubika postupovat. Sdělilo pouze, že zatím eviduje devět lidí, kteří ztratili slovenské občanství v důsledku získání občanství Maďarské republiky.

Slovenská média si všímají, že Gubik požádal o maďarské občanství dva měsíce po předsedovi SMK László Berényim. Ten odmítá informovat, zda maďarské občanství získal. Berényi požádal maďarské občanství již začátkem ledna 2011.