Přitom evropské země včetně Rakouska, Polska či České republiky hlásí podstatný nárůst ultrapravicového extremismu, připomíná stanice.

Do pátku se v policejních kruzích předpokládalo, že hrozba pravicových teroristických skupin, často stoupenců hudebního hnutí „bílá síla“, byla podstatně rozložena agresivními policejními a špionážními operacemi po vlně pravicových hrozeb v roce 2007.

Jak se ale vyšetřovatelé probírají výstupy pachatele pátečního útoku Anderse Breivika na jeho internetové stránce i ve webových diskusích, vytáhnou možná důkazy, které měly být prošetřeny ještě před jeho vražedným řáděním.

V roce 2008 Portugalsko, Rakousko, Nizozemsko, Švédsko, Polsko a Česká republika ohlásily podstatný nárůst násilného pravicového extremismu, připomněla Sky News.

Europol po vlcích samotářích jde

Evropský policejní úřad Europol uvedl: „Britské úřady oznámily, že počet incidentů, do nichž byli zapojeni ultrapravicoví extrémisté, a které byly spojeny s výbušninami, zbraněmi či zakázanými předměty, se v posledních deseti letech zvýšil. Během různých domovních prohlídek policie našla plynové bomby a výbušnou pyrotechniku, stejně jako výcvikové manuály, stažené internetové články o výrobě výbušných zařízení podomácku a návod na jednoduchou výbušnou směs.“

Jednatřicetiletý Brit Martyn Gilleard byl v roce 2008 odsouzen k trestu vězení poté, co u něj policie našla bomby s hřebíky a další zbraně, s nimiž chtěl útočit na muslimy a mešity v okolí.

Europol podobné postavy označuje za „vlky samotáře“, kteří se ideologicky nebo filozoficky ztotožňují s nějakou extrémistickou skupinou, ale nekomunikují s ní. V loňském roce nedošlo k žádným zásadním teroristickým útokům provedeným pravicovými skupinami v Evropě. „Vlci“ se zdáli být rozprášení.

Kulturní konzervativec, nikoli rasista

Jen něco z toho, co Breivik napsal na internetu, zatím naznačuje, že byl něčím víc než jen průměrným konzervativcem. Napsal o sobě, že je protestant, v církevních volbách hlasoval pro konzervativní kněze a byl pro znovupřipojení ke katolické církvi. Psal o svých frustracích ze skutečnosti, že Japonsko a Jižní Korea jsou schopné udržovat vlastní „monokulturu“ a na rozdíl od Evropy odolávat tlaku „multikulti“.

Diskutoval o plánech na vytvoření mediálního zastoupení kulturních konzervativců a vytvoření norského ekvivalentu ligy na ochranu národa, ovšem se snahou vyhnout se nálepce rasisty.