Podle maďarské televize je Képíró ve velmi špatném zdravotním stavu a příliš nevnímal, co se kolem něj děje. „Pro něho pozitivní rozhodnutí soudu pravděpodobně pochopil pouze z úsměvů a povzbudivého pohlazení svých pomocníků, kteří mu pomáhali zvládnout celý proces,“ uvedla televize. Képíró s nikým nekomunikoval.

Proces začal 5. května 2011 a lékař uznal obviněného z válečných zločinů svéprávným a schopným zúčastnit se soudu. Képíró v průběhu procesu držel v rukou papír s nápisem „Vrazi 97letého starce“ a všechna obvinění odmítl.

Likvidace Židů, Romů a Srbů

V okupované Vojvodině měla jednotka pod velením Képíróa zastřelit při razii 23. ledna 1942 čtyři osoby. Další dvě osoby měla hlídka zatknout a později byly popraveny. Jednotka se měla zúčastnit poprav dalších 30 civilistů, především Srbů, Židů a Romů.

Obhajoba tvrdila, že Képíró byl za tyto zločiny odsouzen v roce 1944 k deseti letům vězení a není možné někoho soudit za stejný čin dvakrát. Képíró si však odseděl pouze několik měsíců a po obsazení Maďarska německými jednotkami mu trest vymazali a vrátili mu hodnost kapitána četnictva.

Podruhé ho odsoudili po druhé světové válce k 14 letům vězení. Képíró však uprchl před postupující sovětskou armádou do Rakouska a později do Argentiny. Pracoval v textilce v Buenos Aires, oženil se a měl dvě děti. V roce 1996 si nechal udělat maďarský pas a nenápadně se usadil v Budapešti, kde žil klidným životem důchodce. Jeho byt se paradoxně nacházel přímo proti synagoze.

Jeho stopu v roce 2006 v Budapešti objevil nynější šéf Střediska Simona Wiesenthala Efraim Zuroff. Na seznamu střediska patří Képíró už od války k nejhledanějším osobám.