Článek
Návrh Evropské komise (EK) vyšel vstříc požadavkům členských států Evropské unie, které žádaly buď zmrazení finančních prostředků, či dokonce omezení výdajů.
"V současnosti plné úsporných opatření napříč Evropskou unií navrhla komise ambiciózní, ale realistický rozpočet pro příští roky," řekl novinářům eurokomisař pro rozpočet Janusz Lewandowski.
EU by měla od roku 2014 do roku 2020 utratit celkem 971,5 miliardy eur (zhruba 23,3 biliónu korun), což představuje právě jedno procento HDP evropské sedmadvacítky. Mezi roky 2007 až 2013 odsouhlasené výdaje činí 925,6 miliardy eur (asi 22,2 biliónu korun), což v době vzniku rozpočtu představovalo 1,06 procenta HDP unie.
Nejcitelněji omezení pocítí zemědělci
Nejcitelněji se omezení dotknou zemědělců. Na společnou zemědělskou politiku podle představ komise poputuje mezi lety 2014 až 2020 celkem 281 miliard eur (místo dosavadních 330 miliard eur. Zemědělcům tak klesne nejen procentuální podíl na rozpočtu unie, ale i celková částka. Čeští rolníci by ovšem na takovém vývoji příliš prodělat nemuseli, protože se komise v návrhu zavázala, že dotace zemědělcům budou ve srovnání s minulostí spravedlivější. Zemědělci z nových členských států budou až do roku 2013 dostávat méně než jejich kolegové ve starých členských státech Evropské unie.
Kromě menšího objemu finančních prostředků na společnou zemědělskou politiku je výraznou změnou i vznik některých nových unijních fondů. Nejvíce penz je ve fondu, který bude přispívat na budování infrastruktury v členských státech.
Vlády si tak mezi sebe rozdělí celkem 50 miliard eur na stavbu dálnic či energetických sítí. Podmínkou čerpání bude, že každý z projektů musí být součástí takzvaných transevropských sítí.
Rekordní částku chce Evropská komise poskytnout na zahraniční politiku. Zatímco od roku 2007 do roku 2013 to bylo 55 miliard eur (1,3 biliónu korun), nově to má být 70,2 miliardy eur (asi 1,7 biliónu korun).
Ubude zaměstnanců komise
Evropská komise sníží do roku 2018 počet svých zaměstnanců o pět procent. Zbývajícím pracovníkům prodlouží pracovní týden a zvýší věk pro odchod do důchodu. Zaměstnanci komise dosud pracovali 37,5 hodiny týdně, nově by to mělo být 40 hodin. Nárok na důchod jim dosud vznikal v 63 letech, nově se tato hranice posune na 65 let.
"Evropská unie požaduje více efektivity a úspor od členských států a sama jde takto příkladem," řekl novinářům německý lidovecký europoslanec Klaus-Heiner Lehne.
Komise v příštích letech zmrazí výdaje na administrativu, které činí zhruba šest procent ročního rozpočtu EU, což je asi šest miliard eur, tedy zhruba 144 miliard korun. Tento krok umožní právě snížení počtu zaměstnanců. Nelze však čekat, že komise připravuje vlnu výpovědí, plánované propouštění by totiž měly pokrýt například odchody do důchodu či odchody zaměstnanců, kteří jsou dlouhodobě nemocní.
Experti upozorňují, že snížení počtu euroúředníků je spíše "gestem" než velkou finanční úsporou. Unijní instituce totiž zaměstnávají zhruba 50 000 lidí, což je ve srovnání s 50 milióny lidí v členských státech EU naprosto zanedbatelné číslo. I tak ale chystané snižování počtu zaměstnanců vyvolává velké napětí mezi odboráři v institucích.